Celková ekonomická důvěra v listopadu vesměs stagnovala. U spotřebitelů došlo opět k jejímu poklesu, zatímco o podnikatelů byl vývoj více různorodý, důvěra se zvýšila ve stavebnictví a mírně ve službách, v průmyslu a maloobchodu stagnovala. Zatímco důvěra domácností se od propadu po vypuknutí válečného konfliktu mírně zlepšila, stále se nachází na nízkých úrovních odpovídajících krizovým obdobím. V případě podniků také zůstává pod dlouhodobým průměrem a v obou případech platí, že v letošním roce vesměs stagnuje.
U podnikatelů se zlepšila důvěra zejména ve stavebnictví, kde se zlepšily vyhlídky na vývoj zaměstnanosti v příštích měsících. To lze patrně přičíst teplejší zimě, protože se zlepšily také vyhlídky na činnost v příštích měsících, ale nikoli očekávaná poptávka. Ve službách šla důvěra nahoru z důvodu příznivějšího očekávání v příštím čtvrt roce, ačkoli hodnocení poptávky v posledních měsících se obecně zhoršilo. V případě průmyslu důvěra stagnovala, stále platí relativně optimistická očekávání ohledně budoucí výroby, která zvýšila důvěru v předešlém měsíci, hodnocení současné poptávky se ale mírně zhoršilo. V maloobchodu důvěra stagnovala. Očekávání budoucího růstu cen se oproti říjnu snížilo zejména právě v maloobchodu, kde se dostalo na průměrnou úroveň let 2018-2020. V případě průmyslu již třetí měsíc v řadě klesá, což potvrzují i ceny výrobců. Ve stavebnictví a zejména ve službách však opět očekávání vzrostla, což může souviset s efektem očekávaného přecenění cen začátkem roku.
U domácností důvěra po příznivém říjnu opět poklesla. Domácností hodnotily hůře svou vlastní finanční situaci oproti předešlému roku i vyhlídky do budoucna. Důvěra domácností tak setrvává na nízkých hodnotách, což nepřináší příliš optimismu ohledně brzkého zotavování tuzemské spotřeby.
Dnešní čísla o důvěře tak vyznívají smíšeně, velká část zlepšení podnikatelské důvěry jde na vrub příznivějším očekáváním, která se nemusí naplnit, zároveň hodnocení současné poptávky se spíše zhoršilo. Měně příznivé z pohledu ČNB je pak obnovení očekávání růstu cen zejména ve službách, které pokrývá horizont začátku příštího roku.
Dnešní hodnoty zveřejněné ČSÚ vychází z širokého šetření zpracovávaného měsíčně Evropskou komisí pro všechny země EU. Ekonomika ČR vykazuje v tomto ohledu jednu zvláštnost, a to, že české domácnosti růst cen posledních dvou let podstatně méně oproti ostatním zemím hodnotily jako „výrazný“ (cca 33 % respondentů v ČR vs. 65 % v EU), a více jej hodnotily jako střední. V žádné jiné zemí EU není podíl respondentů hodnotící růst cen“ jako výrazný“ tak nízký, jako vykazuje ČR.
To by mohlo znamenat, že se inflační očekávání tuzemských domácností nemusela „utrhnout“ a z pohledu budoucích inflačních vyhlídek jde pro ČNB o dobrou zprávu. Zároveň to může do jisté míry vysvětlit, proč se prozatím nerozjela navzdory očekávání a po citelném propadu reálných mezd agresivnější mzdová vyjednávání ze strany zaměstnanců.
