Meziroční inflace v listopadu vzrostla z 15,1 % na 16,2 %, meziměsíční růst činil 1,2 %. Tržní konsensus dle agentury Reuters očekával meziroční růst o 15,6 % a meziměsíční o 0,7 %. Inflace je od října stále do velké míry ovlivněna vládním opatřením, zejména úsporným energetickým tarifem a odpuštěním poplatku za obnovitelné zdroje. Bez tohoto vlivu by se v listopadu pohybovala nepatrně pod 20 %.
Hlavní příčina růstu inflace v listopadu, a to jak z pohledu meziměsíční, tak meziroční dynamiky, byly opět ceny energií. Meziměsíčně rostly ceny elektřiny o 3,9 %, plynu o 14 %, tuhých paliv o 4,4 %, ceny tepla a teplé vody o 5 %. Meziroční dynamiku u cen elektřiny a plynu však ovlivnila i nižší srovnávací základna z loňského listopadu, kdy bylo u elektřiny a plynu odpuštěno DPH. Tento statistický efekt tak posunul meziroční dynamiku i ceny a plynu v listopadu nad rámec toho, čemu odpovídal meziměsíční růst cen. Samotné ceny energií tak zvýšily meziroční inflaci oproti říjnu o 1,8 procentního bodu, 1,4 p.b. z toho však děla vliv nízké srovnávací základny z titulu odpuštění DPH.
Obhlídneme-li energie, dalším proinflačním faktorem byly v listopadu opět potraviny. Ty zrychlily meziměsíčně o 1,9 % a jejich meziroční dynamika přidala z 26 % na 27 %.
Naopak ve směru nižší inflace působila nejcitelněji položka imputovaného nájemného, kde meziroční dynamika zpomalila z 14 na 11 %, což meziroční inflaci snížilo o 0,3 p.b. Položka imputovaného nájemného již meziměsíčně nerostla, poprvé od srpna 2020. Podobně silně pak působil pokles cen pohonných hmot.
Inflační čísla jsou tak koncem letošního roku rozkolísaná z titulu metodických a administrativních změn. V listopadu jej na jednu stranu stejně jako v říjnu snížil úsporný tarif, na druhou stranu přes 1 procentní bod jej navýšila nízká srovnávací základna z minulého roku. Letošní čísla o inflaci už jsou však do velké míry nepodstatná, hlavní pozornost se nyní přesouvá na lednovou inflaci, která do velké míry ovlivní celoroční trajektorii inflace a zároveň ukáže, jak citelně firmy začátkem roku dále promítly zvýšené náklady do svých cen. Za celý příští rok se inflace v současnosti odhaduje kolem 10 % s tím, že v první polovině roku se bude pohybovat nad touto hranicí, druhou polovinu pod ní. Proinflační rizika souvisí zejména s citelnějším propisem vysokých cen energií do finálních cen, naopak protiinflačním rizikem může být výrazně silnější recese. V obou případech to je však pro tuzemskou ekonomiku nepříznivý vývoj.
