Podíl nezaměstnaných osob (dle metodiky MPSV) v květnu mírně poklesl na 3,5 % z dubnových 3,6 % dle očekávání analytiků. Obecně bývá pokles nezaměstnanosti v květnu typický a souvisí s tradiční sezónností a rozjezdem sezónních prací ve stavebnictví, cestovním ruchu, hotelnictví, atd. Pokud bychom však údaje sezónně očistili, podíl nezaměstnaných osob od konce minulého roku vesměs stagnuje. Trh práce je tak do velké míry vyčerpaný a ačkoli lednová hodnota byla na úrovni roku 2018, v květnu je rozdíl již půl procentního bodu a nezaměstnanost tak neklesá na předcovidové hodnoty.
Na úřadech práce tak bylo koncem května necelých 245 tis. uchazečů o zaměstnání, (dosažitelní 230 tis). tj. zhruba o 7,5 tis. méně než předchozí měsíc a zhruba o 18 tis. více než před rokem. Nicméně 6 % tvoří uchazeči z Ukrajiny (16,8 tis) a bez tohoto vlivu by byl počet uchazečů na úřadech práce velmi podobný jako před rokem. Volný počet pracovních míst se v květnu opět mírně zvýšil o 1,2 tis. na 285,6 tis. a opět se tak v posledních měsících dostal počet volných míst nad počet uchazečů o zaměstnání, ačkoli samotná tato statistika trpí řadou neduhů a je potřeba ji brát s rezervou.
Navzdory tomu, že tuzemská ekonomika v druhé polovině minulého roku dostala do mírné recese a čísla z reálné ekonomiky příliš neoslňují ani v letošním roce, tuzemský trh práce se stále drží v relativně v dobré kondici, ačkoli v posledních měsících vesměs stagnuje. Poslední prognóza ČBA tak předpokládá podíl nezaměstnaných osob v letošním roce ve výši 3,7 %, tj. na stejné úrovni jako poslední jarní prognóza ČNB. Ta pak pro 2. čtvrtletí 2023 čekala podíl nezaměstnaných ve výši 3,6 %, skutečná hodnota by však mohla být nepatrně příznivější. To však po slabším mzdovém vývoji za 1. čtvrtletí letošního roku nebude hrát v rozhodování ČNB na konci června zásadnější roli.