Růst průměrné mzdy v 3. čtvrtletí letošního roku dosáhl 6,1 % a byl vesměs v souladu s očekáváním, mediánová mzda rostla o 6,5 %. Ačkoli dynamika mezd oproti předešlému čtvrtletí mírně zrychlila, vyšší průměrná inflace ve 3. čtvrtletí ve výši 17,6 % vedla k obdobnému propadu reálných mezd, a to o 10 %. Pokles reálných mezd je tak letos nejsilnější za poslední 3 dekády, což již je znát v citelném poklesu spotřeby domácností. Za celý letošní rok porostou nominální mzdy kolem 7 %, obdobná dynamika se předpokládá i pro rok příští, vzhledem k nadále zvýšené inflaci tak bude propad reálných mezd – ač v mírnější podobě – pokračovat i v příštím roce. Průměrná mzda ve třetím čtvrtletí činila 39,86 tis. Kč, mediánová mzda pak 35 tis. Kč.
Meziroční srovnání vývoje průměrných mezd bylo v předešlých čtvrtletích zatíženo statistickými efekty mimořádných opatření souvisejících s pandemií. Čísla tak byla rozkolísaná, například v předešlém čtvrtletí byl meziroční růst ovlivněn vysokou srovnávací základnou mezd ve zdravotnictví z roku 2021 a jejím následným propadem přes 20 % yoy. Tento efekt odečetl z meziroční dynamiky mezd v minulém čtvrtletí kolem 1,7 procentního bodu, bez tohoto efektu by mzdy rostly i v předešlém čtvrtletí kolem 6 %. Zrychlení dynamiky mezd z 4,4 % ve 2. čtvrtletí na 6,1 % ve 3. čtvrtletí má tak vesměs statistické důvody. Z titulu zrychlení inflace na 17,6 % pokračoval citelný propad reálných mezd, který dosáhl jako v předešlém čtvrtletí 10 %. Jde o jeden z nejvýraznějších propadů reálných mezd za poslední 3 dekády, což již bylo patrné na citelném mezičtvrtletním propadu spotřeby domácností, jak potvrdila struktura HDP zveřejněná minulý týden.
Nejrychleji rostly mzdy ve 3. čtvrtletí v dopravě, skladování, ostatních činnostech či IT, naopak nejpomaleji mzdy rostly ve zdravotní a sociální péči či veřejné správě. V průběhu pandemických let však v radě odvětví mzdy klesaly a poté naopak rychle rostly, více vypovídající tak může být srovnání s předpandemickým rokem 2019. Za poslední 3 roky tak průměrná mzda v ekonomice vzrostla o 17 %, nadprůměrně rostly pak mzdy v administrativních činnostech (25 %), ostatních činnostech (24 % yoy), IT (22 %), či zdravotní a sociální péči (18 %).
Průměrné mzdy by měly v letošním roce růst kolem 7 %. Růst mezd však zdaleka nebude kompenzovat vývoj letošní inflace a reálné mzdy proto výrazně poklesnou (přes 7 % v průměru). V příštím roce prognóza ČBA čeká obdobný růst nominálních mezd (ve shodě s odhady ČNB: 7,7 % či ministerstva financí: 6,6 %), nicméně z titulu nadále dvouciferné inflace bude pokles reálných mezd – ač mírnější – pokračovat (kolem 2 %). Rizikem odhadu je rychlejší růst mezd v roce 2023 následkem zvýšeného tlaku ze strany odborů i tlaku na růst mezd ve veřejném sektoru. Ačkoli nárůst mezd ve veřejném sektoru prozatím není plošný, může motivovat další části veřejné sféry k intenzivnějšímu vyjednávání. Většina ekonomických prognóz v současnosti však počítá stále s relativně umírněnou mzdovou dynamikou, což odráží zvyšující se obavy domácností z růstu nezaměstnanosti a z budoucího ekonomického vývoje, což zmírní jejich vyjednávací apetit. Zároveň řada podniků bude mít omezené možnosti mzdovým požadavkům vyhovět následkem energetické krize a skokově rostoucím nákladům.
