Podíl nezaměstnaných osob (dle metodiky MPSV) v srpnu vzrostl na 3,4 % a skončil tak nad odhadem analytiků ve výši 3,3 %. Z meziročního pohledu je nezaměstnanost o 0,2 p.b. nižší, ačkoli letošní srpnový vývoj je oproti běžnému sezónnímu vývoji netypický.
Počet uchazečů o zaměstnání se v srpnu zvýšil o poměrně výrazných 11 tisíc (z 240,7 na 251,7 tis), přitom obvykle počty uchazečů v srpnu o několik tisíc klesají. V letech 2016-2019 v průměru o 3 tisíce, naopak v krizových letech 2012-2013 vzrostl počet o 1 tis.
Dle informací z Úřadu práce byl srpnový nárůst uchazečů o zaměstnání způsoben evidencí vyššího počtu občanů z Ukrajiny, a to o 7 tisíc. Nepatrně více se také do evidence Úřadu práce oproti minulém měsíci dostali absolventi škol (+1 tis.), i po zohlednění zmíněných efektů byl však srpnový nárůst počtu uchazečů o zaměstnání vyšší, než by bylo obvyklé. Nejvyšší meziměsíční nárůst uchazečů o zaměstnání byl ve službách a prodeji (+2,3 tis), v nekvalifikované pracovní síle (+1,5 tis), ale také mezi specialisty (1,4 tis). Zde a také mezi odbornými pracovníky byl pak nejvyšší meziměsíční procentuální nárůst.
Na základě srpnového vývoje i po zohlednění příchodu občanů z Ukrajiny do evidence Úřadu práce se tak zdá, že tuzemský trh práce začíná ochlazovat, ačkoli prozatím jde jen o relativně mírné známky, které není nutno přeceňovat na základě vývoje v jednom měsíci. Ekonomické zpomalování v druhé polovině letošního roku však bude dopadat na trh práce a určité ochlazení trhu práce by tak bylo pochopitelné.
