Ponechání sazeb na stávající úrovni podpořilo dle dnešních informací z tiskové konference ČNB 5 členů bankovní rady, 2 hlasovali pro zvýšení o čtvrtku. Oproti předešlému jednání tak jeden jestřábí hlas ubyl. Guvernér na tiskové konferenci zopakoval, že na příštím jednání bude bankovní rada znovu rozhodovat o tom, zda úrokové sazby ponechá stabilní či je zvýší, o poklesu sazeb zatím bankovní rada nediskutuje. Guvernér také zmínil, že úrokové sazby zůstanou na vyšší úrovni po delší dobu a že tržní očekávání ohledně rychlosti snižování sazeb v letošním roce nebudou naplněna. To je v souladu s našim očekáváním, že centrální banka nezačne snižovat úrokové sazby dříve než na konci roku a nelze vyloučit scénář, že k němu přistoupí až začátkem roku příštího. Trh na dnešní tiskovou konferenci zareagoval velmi omezeně, a to jak z pohledu kurzu koruny, tak budoucí trajektorie úrokových sazeb.
Na tiskové konferenci bylo zmíněno:
· Na rozdíl od minulého jednání začátkem května pro růst sazeb hlasovali jen 2 členové bankovní rady
· Dle guvernéra zůstanou úrokové sazby na stávající či vyšší úrovni po delší dobu, očekávání trhu ohledně snižování sazeb vnímá centrální banka jako předčasná.
· Celková i jádrová inflace sice klesá, ale zůstává na nepřijatelně vysokých hodnotách.
· Poptávkové tlaky z domácí ekonomiky postupně slábnou. Tuzemská ekonomika se nachází pod svým potenciálem, spotřeba domácností klesá 6. čtvrtletí v řadě.
· Zahraniční poptávku bude tlumit i utažená měnová politika velkých centrálních bank.
· Působení fiskální politiky přináší proinflační rizika, vyhodnocení fiskálního balíčku bude moci ČNB provést až po finálním schválení Parlamentem. K nižší inflaci vede dle guvernéra cesta i přes nižší vládní deficity.
· Rizika prognózy bankovní rada vyhodnotila jako výrazná a jdoucí oběma směry: proinflační rizika: stále expanzivní fiskální politika, ztráta inflačních očekávání, mzdově inflační spirála; protiinflační rizika: vyšší útlum domácí poptávky. Obecné nejistoty souvisí s válečným konfliktem.
· Guvernér Michl zmínil, že se bankovní rada shodla na tom, že trajektorie úrokových sazeb bude vyšší, než naznačuje model ČNB (6,5 % v 3Q23, 5,8 % v 4Q23). Dle něj nyní není na pořadu debata o snižování sazeb.
Ačkoli po květnovém jednání ČNB s hlasováním 4:3 trh přecenil budoucí trajektorii úrokových sazeb ČNB směrem nahoru, díky posledním datům přicházejícím z ekonomiky začal opět více sázet na dřívější snižování sazeb od září letošního roku a na zhruba 6 % do konce letošního roku. V souladu s komunikací ČNB se však domníváme, že první snížení sazeb nastane později a bude letos mírnější, a to z několika důvodů:
a) bankovní rada bude chtít úrokové sazby vyhladit a jelikož nenásledovala doporučení modelu ohledně zvyšování sazeb v 2. pol. 2022, nebude mu ihned naslouchat ani při doporučení sazby snižovat,
b) nejistota inflačního odhadu pro příští rok je vysoká a bankovní rada tak může preferovat začít snižovat sazby až poté, co inflační trajektorie v příštím roce bude jasnější, tj. až v prvním čtvrtletí příštího roku,
c) první snížení sazeb bude pro trh signál začátku cyklu snižování sazeb a může pak uvolnit měnové podmínky výrazněji s negativním dopadem do kurzu koruny. Z uvedených důvodů tak čekáme první možné symbolické snížení sazeb (25-50 bodů) nejdříve až v závěru roku a v závislosti na příchozích datech a krocích ECB si lze představit, že první snížení nastane až v prvním čtvrtletí příštího roku.