Měnové jednání ČNB příští týden dle očekávání trhu i analytiků změnu v úrokových sazbách nepřinese. Poslední data přicházející z ekonomiky týkající se trhu práce a relativně odolné inflace však naznačují, že výsledek jednání tak jednoznačný být nemusí. Řada představitelů ČNB v minulých čtvrtletích indikovala, že další zvýšení sazeb bude podmíněno mzdovou dynamikou, a ta podle posledních odhadů zrychluje a roste kolem 10 %. Také fiskální politika zůstává zatím extrémně uvolněná a nebude působit protiinflačně. Dubnové indikátory důvěry rovněž vyslaly poměrně silný signál, že ekonomická aktivita se vyvíjí příznivějším směrem a očekávání vývoje cen v podnicích zůstává zvýšené. Středeční jednání ČNB tak nakonec může přinést překvapení v podobně nepatrného zvýšení sazeb, které by mělo zejména signalizační charakter a jednak působilo preventivně proti možnému oslabení koruny, a také ovlivnilo očekávání trhu ohledně nacenění budoucího snižování sazeb. To se zdá v současnosti příliš výrazné navzdory signálům z centrální banky (první snížení v létě, do konce roku pak pokles sazeb o téměř procentní bod) a vzhledem k přicházejícím proinflačním číslům z ekonomiky a nejistotám, která panují ohledně poklesu inflace v příštím roce.
ČNB ve středu představí také novou makroekonomickou prognózu, které bude pro letošní rok revidována směrem k příznivějšímu vývoji. Zimní prognóza zveřejněná začátkem února očekávala mírný propad tuzemské ekonomiky v letošním roce o 0,3 %. Nová prognóza růst posune spíše k mírně pozitivním hodnotám. Patrně bude také mírně přehodnocena letošní průměrná inflace z 10,8 % mírně nad 11 %. Pozitivní revizi zaznamená také trh práce, kde bude podíl nezaměstnaných osob přehodnocen z původních 4,4 % mírně nad hodnotu z loňského roku (3,4 %). Růst mezd by tak měl být také přehodnocen výše z 8,5 %, jelikož prvotní údaje z výběru daní a sociálního pojištění (10,5 % yoy v 1Q) a růst mezd v průmyslu (10,5 % yoy leden-únor) a stavebnictví (14,5 % yoy leden až únor) indikují zrychlující růst mezd nad rámec původního odhadu ČNB.
Přitom řada představitelů ČNB v dřívějších komentářích zmiňovala, že právě růst mezd bude pro budoucí vývoj sazeb klíčový. Trh práce se opět vyvíjí vesměs nad očekávání ekonomů a bude vytvářet příznivější podmínky pro růst mezd v letošním roce. Také nedostatek zaměstnanců jako bariéra růstu začíná hrát v průmyslových firmách větší význam a celkově v kombinaci s postupným oživováním ekonomiky proinflační působení trhu práce zesiluje.
Indikátor obav růstu spotřebitelů z inflace sice klesá, ale konstrukce indikátoru a detaily ukazují, že stále 60 % respondentů předpokládá, že ceny budou v příštím roce dále růst. V kontextu dvouciferné inflace posledního roku je pak celkové vyznění indikátoru z pohledu očekávané inflace přece jen méně příznivě, než by naznačoval samotný pokles celkového indikátoru na nejnižší hodnoty od roku 2011. Také očekávání ohledně růstu cen v průmyslu a službách se v dubnu opět zvýšila.
Růst měnového agregátu M3 opět v březnu mírně zrychlil na 8 %, hlavní příčina byl růst úvěrů vládě včetně vydávání státních dluhopisů, což představuje další proinflační faktor.
Poslední data přicházející z tuzemské ekonomiky tak vyznívají vesměs pozitivně a proinflačně, z pohledu centrální banky tak přináší jestřábí argumenty a květnové jednání tak nakonec nemusí byt ohledně vývoje úrokových sazeb tak jednoznačné, jak se trh domnívá a rozhodnutí v příštím týdnu může být velmi vyrovnané (šance 50:50 pro mírný růst či stabilitu sazeb). Trh v současnosti s růstem sazeb nepočítá a naopak předpokládá, že se do konce roku základní sazba ČNB sníží o téměř 1 procentní bod. Tato očekávání ohledně poklesu sazeb se však zdají být v kontextu současného vývoje příliš silná. Přicházející data spíše naznačují, že pokud vůbec letošní rok k poklesu sazeb dojde (i v závislosti na květnovém rozhodnutí), pak může přijít až koncem letošního roku a to pouze v symbolické rovině 0,25 až 0,5 p.b. A to i navzdory tomu, že samotný model ČNB začne ukazovat potřebu začít sazby snižovat. Bankovní rada však opakovaně zmiňovala, že její záměr byl trajektorii úrokových sazeb vyhlazovat a tak jak nenásledovala doporučení modelu ohledně zvyšování sazeb, tak patrně nebude model následovat ihned ani se snižováním.
Symbolické zvýšení sazeb by sice nebylo z pohledu reálné ekonomiky tak významné, nicméně by trhu indikovalo, že jeho očekávání ohledně snižování sazeb je předčasné a zároveň by podpořilo setrvání koruny na silnějších hodnotách. Koruna je sice stále citelně silnější než předpokládala poslední prognóza ČNB (23,43 v dubnu vs 24,4 v 2Q23 v prognóze ČNB), její úroveň je však do velké míry ovlivněna aktivitou rychlých peněž (hedge fondy), které mohou skokově své pozice přehodnotit, a mírné zvýšení sazeb by tak působilo preventivně, aby k tomuto scénáři nedošlo a koruna nadále působila v protiinflačním směru.
