Podle dnes zveřejněných údajů vzrostla v srpnu 2020 cenová hladina meziročně o 3,3 %. Inflace se oproti červenci mírně snížila, zůstává však nad horní hranicí tolerančního pásma dvouprocentního cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní se spotřebitelské ceny v srpnu meziročně zvýšily také o 3,3 %.
Meziroční růst spotřebitelských cen v srpnu byl o jednu desetinu procentního bodu rychlejší, než předpovídala stávající prognóza ČNB. Ve srovnání s prognózou byla – obdobně jako v červenci – vyšší jádrová inflace, jejíž vývoj odráží doznívání předchozí silné domácí poptávky a přechodně zvýšené tempo růstu nákladů firem. Tato odchylka byla téměř zcela kompenzována nižší než prognózovanou meziroční dynamikou cen potravin, hlubším než očekávaným propadem cen pohonných hmot a nižšími primárními dopady změn nepřímých daní vlivem mírnějších cenových dopadů březnového zvýšení spotřební daně na cigarety.
Pozorované srpnové zpomalení inflace je v souladu se stávající prognózou ČNB. Podle ní inflace setrvá nad 3 % do konce letošního roku, neboť výpadek příjmů firem v období koronavirové pandemie a růst jejich nákladů bude působit ve směru pokračujícího zvyšování cen, a to i přes hluboký pokles poptávky a celkové ekonomické aktivity. K výraznějšímu snížení inflace dojde až začátkem příštího roku v návaznosti na zmírnění růstu domácích nákladů, lehce posilující kurz a zchlazení trhu práce. Z hlediska struktury k tomu přispěje jádrová inflace a především ceny potravin. Sníží se také dynamika regulovaných cen díky zvolnění růstu cen elektrické energie. Naopak propad cen pohonných hmot plynoucí z předchozího kolapsu světových cen ropy odezní. Na horizontu měnové politiky se inflace sníží k 2% cíli ČNB a v jeho v blízkosti setrvá i v roce 2022.
Petr Král, ředitel sekce měnové ČNB
