Česká národní banka s velkou pravděpodobností příští týden zvýší úrokové sazby opět o 75 bodů. Poslední komentáře představitelů ČNB potvrdily, že z titulu nových inflačních tlaků se hlavní sazba ČNB letos podívá nad 5 %. Trh nyní předpokládá, že se sazby v průběhu příštích měsíců dostanou až k hranici 5,75 %, kde po zbytek roku zůstanou. Guvernér Rusnok naznačil, že v ČNB probíhá debata, zda nevyužít intervence ve prospěch koruny pro další tlumení inflace. Někteří členové bankovní rady však spíše preferují další zvyšování úrokových sazeb a většinový názor bankovní rady tak zatím není jasný.
Měnové jednání ČNB příští týden nebude spojeno s novou makroekonomickou predikcí, nicméně interní aktualizované odhady bude mít bankovní rada k dispozici. Představitelé ČNB již naznačili, že inflace by se mohla v letošním roce dostat k hranici 13 až 14 % a patrně příští týden zveřejní další odhady možného vývoje, vzhledem k tomu, jak výrazně se proměnilo prostředí od posledního měnového jednání. Náš současný výhled předpokládá dosažení maximální inflace ve výši 14 % v polovině roku, poté zpomalování k 10 % hranici koncem roku. Za celý letošní rok by se měla inflace v průměru pohybovat kolem 12 %.
Před válkou na Ukrajině se zdálo, že bankovní rada považuje jako určitý strop úrokových sazeb 5 %. Trh tak delší dobu byl v nejistotě, zda tento postoj platí nadále, a to navzdory výraznějším proinflačním tlakům, které z titulu válečného konfliktu mají již čistě nabídkový charakter. Poslední vyjádření představitelů ČNB však naznačilo, že sazby vzhledem k inflačnímu výhledu půjdou patrně dále nahoru, a to i nad 5 %. ČNB v tomto ohledu však není osamocená, polská centrální banka patrně také směřuje se sazbami k 6 %, v případě maďarské trhy odhadují růst sazeb až k 8 %. Růst sazeb však také urychlí i americká centrální banka, kde se mohou na příštích jednáních zvyšovat sazby po výraznějších krocích o 0,5 procentního bodu.
Debata ohledně využití intervencí pro posílené koruny, a tudíž rychlejšímu tlumení dovážené inflace, se v ČNB vede, ale není zcela patrné, zda v tomto ohledu existuje již většinový názor. Guvernér Rusnok tuto možnost připustil, někteří další členové bankovní rady však preferují jít cestou tradičního zvyšování sazeb, které samo o sobě povede k posílení koruny. ČNB tak vnímá využívání kurzu jako určitou Pandořinu skříňku, které může přinést řadu potíží, přitom celková síla transmise kurzu do inflace se odhaduje v ČR na 10-15 %, tj. koruna by musela posílit o 10 %, aby snížila meziroční inflaci o 1 až 1,5 procentního bodu. V současném prostředí růstu cen energií může být transmise vyšší, ale i tak ČNB patrně stále bilancuje, zda efekt do snížení inflace bude dostatečný vůči případným rizikům, a kam by až případně mohla korunu dostat, aniž by příliš ohrozila tuzemské exportéry.
Trh na poslední jestřábí komentáře představitelů ČNB již zareagoval a předpokládá, že sazby příští týden vzrostou o 0,75 procentního bodu, a v dalších měsících se dostanou až k úrovni 5,75 %. Zde by měly setrvat po celý rok, snížení sazeb je trhem zaceněno až začátkem příštího roku (graf 1 a 2). Zde existuje – kromě ekonomického vývoje – také nejistota plynoucí ze změn v bankovní radě v polovině letošního roku. Tato možnost však je trhem prozatím patrně obhlížena, protože by vyžadovala výraznější změny v bankovní radě. Samotná změna guvernéra v polovině roku totiž současnou jestřábí většinu bankovní rady nezmění.
ČNB dle našeho názoru tak zvýší sazby příští týden o 75 bodů. Guvernér Rusnok však patrně bude zdůrazňovat nejisté prostředí a může tak současné jestřábí očekávání trhu mírně zklamat. Debata o využití intervencí pro posílení koruny pravděpodobně ještě příští týden uzavřena nebude.
