Že jsou tu crossplatformní služby s námi, si možná ani neuvědomujeme. Už delší dobu v takovém prostředí ovšem žijeme. Vsadím se, že je pro vás naprostým standardem sledovat Netflix na počítači, následně na rozkoukaný díl seriálu navázat druhý den při cestě autobusem na mobilním telefonu a dodívat se na něj večer na televizoru. Tento trend umocňují cloudové platformy a služby, díky kterým máme pracovní nástroje k dispozici prakticky odkudkoli, kde je k mání internetové připojení. Z pohledu nás coby uživatelů jsou dnes crossplatform služby, tedy takové, které podporují využití napříč několika různými platformami, každodenní realitou a automaticky vyžadovány.
Představte si také třeba takový Apple, který nastavil laťku fungování produktů velmi vysoko. Jak to dokázal? Tak, že jeho zařízení jsou vzájemně propojená, a když si uživatel otevře například poznámky v iPhonu a poté na Macbooku, jednoduše se synchronizují. A přesně takové očekávání má dnes většina lidí od všech digitálních produktů.
Ještě před 15 lety byla ovšem situace diametrálně odlišná. Na trhu existovalo jen velmi omezené hardwarové spektrum, což vývoj digitálního produktu a jeho správné fungování značně zjednodušovalo. Při jediném operačním systému, jediném dostupném hardwaru a jednom trhu, na který produkt míří, je velmi jednoduché sladit veškeré interní procesy a zajistit, aby byl produkt kvalitní a dobře odladěný.
Kdy? Jak? A proč jsem si nevšiml?
Realita dnešních dní je naprostým opakem. Za posledních 15 let jsme byli svědky rychlého rozvoje internetu a exponenciálního růstu prodeje smartphonů. Dnes je trh doslova přesycen stovkami různorodých kombinací softwaru a možností hardwaru. Věděli jste například, že jen operační systém Android používá v současné době 24 000 různých mobilních zařízení? V budoucnu navíc můžeme očekávat, že počet hardwarových typů bude stále narůstat a kromě chytrých televizorů budou crossplatformovány i další zařízení, například technologie virtuální reality.
Svět, ve kterém je crossplatformní život standard, však není blízkou budoucností, ale realitou. Proto je třeba, aby firmy na potřeby uživatelů pružně reagovaly a současným trendům na technologickém trhu se přizpůsobovaly. Už dnes vývojářské procesy stále více směřují ke sjednocení a propojení a odstraňuje se fragmentace na všech úrovních. Totéž ovšem platí na straně uživatelů i spotřebitelů.
Klíčová je konsolidace vývojářských procesů
Největším problémem pro vývojáře je v současnosti fragmentace nástrojů. Pro úspěšný vývoj produktu se totiž využívá celá řada analytických platforem, přihlíží se k mnoha hardwarovým konfiguracím a operačním systémům. Sjednocený univerzální postup zkrátka neexistuje. Kvůli tomu však nastávají problémy jak přímo během vývoje, tak po vypuštění produktu na trh.
Ty se týkají nedostatečné analýzy a složité manipulace s daty, včetně jejich následující aplikace do praxe. Crossplatformní život a fungování tak může být v takovém případě o poznání složitější, a produkt tedy funguje například pouze na jednom operačním systému, nelze plynule přecházet mezi různými typy zařízení, případně dochází k dalším omezením.
„Supersolution“ aneb lék na problémy
Konsolidace – zaklínadlo dnešních dní, které platí prakticky všude. Záchranou bude komplexní řešení, takzvané „supersolution“, sjednocující ty nejdůležitější nástroje. Ať už se jedná o ty, které jsou potřeba v rámci tvorby produktu, při testování před jeho spuštěním, nebo k analýze po releasu. Takové řešení potom usnadní život všem zúčastněným stranám – vývojářům, provozovatelům i uživatelům. Zároveň je to jednoduše lék, ve skutečnosti jednotná sada nástrojů, které vyřeší problémy produktově orientovaných lidí. Samotné produkty potom budou celistvé a jejich užívání napříč zařízeními, operačními systémy nebo na úrovni web versus aplikace bude výrazně komfortnější.
Autor: Ondřej Machek, CTO Smartlooku