Francouzské volby by mohly skončit překvapením, přitom ještě nedávno byla výhra Emmanuela Macrona téměř jistá. První kolo francouzských prezidentských voleb se uskuteční v neděli 10. dubna. Francie je jednou z největších evropských ekonomik a jednou ze tří jaderných mocností NATO:
- Podpora Emmanuela Macrona klesá, přičemž nejvýraznějším kandidátem je pravicová Marine LePen. Dynamická podpora pro Le-Penovou je pro analytiky překvapením. Konečný výsledek bude pravděpodobně znám po druhém kole, které bude pravděpodobně mezi LePenovou a Macronem;
- LePenová vyvolala kontroverzi tím, že kritizovala členství Francie v NATO a politiku sankcí vůči Rusku. Případné vítězství LePenové by mohlo způsobit krizi v NATO a bránit konsolidaci politiky Západu vůči Rusku. LePen apeluje na „obyčejné Francouze“ ve své kampani tím, že slibuje snížení věku odchodu do důchodu a konzervativní politiku vůči Rusku;
- Hodnota ruského exportu do Francie vzrostla v roce 2021 o více než 15 % (hlavně zemní plyn, ropa);
- Západní společnosti se obávají ekonomických důsledků krize ve vztazích s Ruskem. Francouzská veřejnost se zjevně začíná obávat účtů za energie, Macronovo diplomatické úsilí nemusí k vítězství stačit
- Vítězství LePenové potenciálně oslabí EU a NATO. Rovněž představuje výzvu pro politiku východního křídla USA, Spojeného království a NATO;
- „Kontinentální konsolidace“ v Evropě není v zájmu USA, které se snaží sjednotit Západ proti agresivnímu Rusku a Číně;
- Na vlně vítězství LePenové ve Francii může změny v zahraniční politice přehodnotit i Německo, pro které je Francie strategickým partnerem. Německo je energeticky silně závislé na Rusku, což je společnost, která se o to více obává růstu cen energií a válkou napumpované inflace, která by mohla vyčerpat peněženky občanů a vyvinout tlak na úřady;
