Britský ministr financí George Osborne dnes vyzval svého řeckého partnera Janise Varufakise, aby se choval zodpovědně. Spor mezi Řeckem a eurozónou o řecký dluh označil Osborne po schůzce s řeckým ministrem za „největší riziko pro světovou ekonomiku“. Návštěvou v Londýně pokračovala Varufakisova evropská diplomatická ofenziva za prosazení plánu krajně levicové řecké vlády vyjednat s věřiteli zmírnění dluhové zátěže.
„Vyzývám řeckého ministra financí k odpovědnému jednání. Je ale také důležité, aby eurozóna měla lepší plán pro ekonomický růst a tvorbu pracovních míst,“ uvedl britský ministr podle agentury Reuters.
„Vedli jsme konstruktivní diskusi a je jasné, že střet mezi Řeckem a eurozónou je největším rizikem pro globální ekonomiku a rostoucí hrozbou pro britskou ekonomiku,“ řekl Osborne po schůzce. „Musíme zajistit, abychom v Evropě, stejně jako v Británii, dali přednost kompetentnímu řešení před chaosem,“ dodal Osborne podle agentury Reuters. Británie není členem eurozóny, která půjčila krachujícímu Řecku ze „solidarity“ přes několik stovek miliard eur, takže v jednáních zemí měnové unie o řeckém dluhu přímo figurovat nebude.
Varufakis se již v neděli sešel s francouzským ministrem financí Michelem Sapinem, který podpořil vyjednání nové dohody mezi Řeckem a jeho mezinárodními věřiteli. Francie je prý připravena pomoci nové řecké vládě, kterou vynesly k moci lednové předčasné volby v zemi.
V úterý bude Varufakis jednat v Římě. Právě Francie a Itálie se považují za dva potenciální spojence Řecka v otázce splácení řeckého dluhu. Tvrdý postoj vůči zadluženému Řecku naopak zastává Německo, které chce, aby Atény pokračovaly v požadovaných reformách.
Varufakis v neděli prohlásil, že plánuje navštívit Berlín a jednat se svým německým protějškem Wolfgangem Schäublem. Stejně tak prý plánuje jet do Frankfurtu nad Mohanem k jednání s Evropskou centrální bankou (ECB). Ve středu má v Bruselu jednat řecký premiér Alexis Tsipras s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem.
Nová vláda vedená radikální levicí se snaží přesvědčit významné státy eurozóny o potřebě změnit podmínky splácení řeckého dluhu. Ten se nyní pohybuje kolem 320 miliard eur (téměř devět bilionů Kč) a Řecko bude brzy potřebovat další půjčky, protože získávat úvěry na finančních trzích za dostupnou cenu stále není schopno.
