Menší firmy digitalizují přes „no-code“. Šetří dvě třetiny nákladů

Obchodování se díky digitalizaci dostává na novou úroveň: je rychlejší, přehlednější, přesnější. Hlad po digitálu však u menších a středních firem brzdí náklady: stojí to peníze, lidi, čas i námahu. Roste proto obliba tzv. low-code a no-code systémů. Přijdou na třetinu ceny, spuštění je rychlejší, a navíc se při něm lze obejít bez chronicky nedostatkových ajťáků.

Řízení českých firem jde často z extrému do extrému. Na jedné straně podniky řídí své aktivity pomocí excelových tabulek, na druhé straně si zejména korporáty a velké firmy pořizují sofistikované systémy, jejichž programování stojí miliony a zaměstná na řadu měsíců celé týmy programátorů. Těch druhých podniků je ve srovnání se západní Evropou zlomek: ještě v „covidovém“ roce 2021, který jinak akceleroval online řízení napříč odvětvími, chyběl podle Českého statistického úřadu jeden z nejběžnějších nástrojů, CRM (řízení vztahů se zákazníky), ve více než 80 procentech firem, přičemž např. v Nizozemí a Belgii jejich počet přesahoval polovinu. Z necelé pětiny českých uživatelů bylo navíc malých firem pouze 14 procent a středních 29 procent. „Většina menších firem žije v představě, že si firemní systém buď nemůže dovolit, a dál řídí své aktivity pomocí jednoduchých tabulek, anebo krvácí na vývoji příliš složitých systémů. Low-code a no-code však přinesly možnost získat komplexní digitalizovaný systém bez hlubokých znalostí programování,“ uvádí Eduard Hlava ze společnosti Plexima.io, která pomáhá firmám s implementací low-code a no-code. „Ve srovnání s dosavadními systémy přijdou asi na třetinu ceny.“

Krabice vs. customizace

Klíčovou kvalitou firemních systémů je customizace čili řešení na míru konkrétní firmě. Přední expert na low-code a no-code technologie Adam Bárta vysvětluje v nadsázce teorii tří digitálních světů na českém trhu: „První tvoří tzv. krabice, předem naprogramované standardizované CRM systémy, jakási digitální konfekce, nezohledňující specifika firmy. Jsou vhodné pro ty, kdo potřebují ošetřit jen obchod, tedy klasické CRM, a vše ostatní – evidenci smluv, personální agendu, účetnictví, řízení výroby apod. – mají v pořádku. Druhý svět tvoří řešení naprogramovaná od nuly a na míru danému podniku, vyžadující však armádu programátorů, delší čas a finanční investici v řádech milionů. Třetí svět je low-code a no-code, tedy takové stavebnice, kde už jsou hotové bloky a vy je intuitivně skládáte, jak potřebujete. Tyto technologie, taktéž vysoce customizované, dokáže i neprogramátor naklikat a nasadit v řádu týdnů.“

Soumrak, nebo budoucnost programátorů?

Experti vidí buducnost low-code a now-code technologií nejen v menších firmách. Výzkumná agentura Gartner odhaduje, že do roku 2025 bude 70 procent nových podnikových aplikací využívat tyto technologie, přičemž v roce 2020 to bylo méně než 25 procent. „Již na konci roku 2023 bude počet aktivních vývojářů z řad běžné veřejnosti ve velkých společnostech a korporátech nejméně čtyřikrát vyšší než počet profesionálních vývojářů,“ predikuje Paul Vincent. S tím souhlasí i čeští specialisté na low-code a no-code. Upozorňují přitom, že nové technologie neznamenají soumrak klasických programátorů, ale naopak šanci na další uplatnění. „Proč vynalézat stále znovu kolo? Kreativní programátoři budou raději vymýšlet ad hoc nová řešení, než aby vkládali do formulářů pár nových políček,“ je přesvědčen Adam Bárta.

První low-code a no-code konference v listopadu v Praze

Low-code a no-code bude také ústředním tématem konference, která se koná již 2. listopadu v pražském Karlíně. „Setkání s mezinárodním obsazením je určeno zejména šéfům a klíčovým manažerům firem, které zvažují nasazení nového firemního systému,“ uvádí Eduard Hlava. Ze standardních firemních pozic jsou to tedy kromě CEO též CFO (technický ředitel), COO (obchodní ředitel), a obecně IT specialisté.

Newsletter