Epidemiologická situace v České republice je nejhorší v historii. V nemocnicích leží více než 6 000 lidí, na jednotkách intenzivní péče přes 900. Denní příjmy do nemocnic přesahují 500 pacientů, na jednotky intenzivní péče přichází každý den necelá stovka nových vážně nemocných. Prognóza je velmi špatná, některé moravské nemocnice již nepřijímají nové pacienty. Tak popisuje současný stav nově vzniklá Iniciativa zastřešená předními odborníky. Ta vyzývá zejména ambulantní lékaře a zdravotníky, aby se dobrovolně zapojili do očkování a splnili tak cíl společně naočkovat milión lidí za týden. Mohou ke zlepšení situace přispět i praktičtí lékaři? Jak oni vidí současnou situaci? Nejen na tyto otázky jsme se zeptali praktického lékaře Rodiona Schwarze z Přílepské ordinace, který se věnuje i léčbě postcovidového syndromu.
V současné pandemické situaci jde hlavně o čas. Tedy, co nejrychleji proočkovat velký počet lidí. Současná Vláda ČR (v demisi) plánuje urychlit „odbavení“ očkování. Co by vám jako praktickému lékaři pomohlo urychlit očkování a odbavit tak více pacientů?
Situace je taková, že za prvé je omezené množství vakcín, které lze objednat. Vždy omezené množství na týden. Pokud je tedy vyšší zájem, nejsme schopní pacienty naočkovat, protože musíme čekat na další závoz, který probíhá jednou týdně. Byrokracie ohledně očkování praktické lékaře až tak moc nelimituje. Spíše nepřímo, kdy během očkování a sezony chřipek je po nás požadováno stejné nasazení jako jindy. Jeden člověk není schopen takové zatížení dlouhodobě zvládnout – jak psychicky, tak i fyzicky. Devadesát pět procent pacientů to také chápe a nechodí za doktorem s běžnými banalitami. Těch pět procent bohužel si neuvědomuje, v jak těžké situaci se nyní nacházíme a že již druhý rok jedeme bez větších přestávek nadoraz.
V současné době byla spuštěna iniciativa odborníků s názvem „Lékaři pomáhají česku“, která oslovila zejména ambulantní lékaře a další zdravotníky, aby se zapojili a pomohli s očkováním ve svém regionu a společně tak proočkovali posilující dávkou jeden milion lidí za týden. Jak byste motivoval praktické lékaře a sestry, aby se více zapojili?
Velice by pomohlo, kdyby pojišťovny přispívaly jednorázově na plat sester, které by bylo možné zaměstnat po dobu očkovací sezony. Tím by se pokryly náklady na přesčasy a zároveň by nebylo potřeba dalších očkovacích center, protože síť praktických lékařů je již vybudovaná a funguje více méně v celé České republice. Také mnoho praktiků by bylo motivováno s očkováním začít. Do teď, vzhledem k časové náročnosti a neodpovídajícímu finančnímu ohodnocení, se zapojil jen zlomek všech PL, což je velká škoda.
Jste pro zavedení povinného očkování zdravotníků, lékařů (případně i učitelů a jiných státních zaměstnanců)?
Obecně jsem proti povinnému, plošnému očkování již z podstaty věci. Obecně vystupuji proti povinnému očkování u profesí, které si uvědomují riziko nákazy a důsledků o to více. Každý má právo, zda se nechá nebo nenechá očkovat. Očkování chrání před těžkým průběhem nemoci, nikoliv před přenosem. Covid tady zůstane a musíme si to uvědomit a dle toho jednat. Pokud se člověk nenechá očkovat, onemocní, musí si uvědomit, že ponese za to následky. Inspiroval bych se některými okolními krajinami – ztráta nároku na nemocenskou, nutnost doplácet zdravotní péči, přednost v ošetření pro očkované pacienty (v případě omezené dostupnosti přístrojového vybavení apod.).
Je podle vás podpora Vlády ČR/Státu, aby se lidé očkovali, dostatečná? Co byste navrhoval?
Navrhoval bych mluvit čestně a otevřeně, a spíše než podporovat plošnou proočkovanost (dle mého již bylo uděláno více než dost), je nastavit systém postihů.
Jaký zájem o první dávku očkování (na Covid-19) ve vaší ordinaci evidujete?
Se zpřísněním podmínek je zájem cca 2-3násobný oproti minulému roku.
Jaký je zájem starších lidí o třetí dávku?
Stoprocentní zájem, pokud obdrželi již 2 předchozí dávku. V průměru desítky měsíčně.
Dá se říci, kolik procent nakažených lidí (covidem-19) se následně potýká s postcovidovým syndromem?
Kolem 20 %.
Jste známý i tím, že se dlouhodobě věnujete léčbě postcovidového syndromu, například multivitaminovou infuzí. Navíc jste založil webové stránky postcovidovysyndrom.cz, kde pacienti naleznou praktické a odborné informace, jak řešit toto onemocnění. Jaká je šance, že očkovaný, který se nakazil virem covid 19, následně onemocní postcovidovým syndromem?
Obecně lze říci, že není rozdílu, zda člověk je nebo není očkovaný. Vždy záleží na samotném průběhu onemocnění. Není až tak pravda, že u lidí očkovaných je vždy průběh onemocnění mírný. Naopak, v praxi jsem zpozoroval, že se u jedné z mých pacientek rozvinul postcovidový syndrom pouze na základě očkování, které těžce snášela. Onemocnění tedy jako takové neprodělala, a přesto se u ní s odstupem času rozvinuly všechny známky postcovidového syndromu. Nutno však dodat, že to byl ojedinělý případ.