V těchto dnech zahajují vinaři na jižní Moravě hlavní část vinobraní. Přestože jde z dlouhodobého hlediska o obvyklý termín, průběh roku ke standardním rozhodně nepatřil. Z meteorologických údajů dokonce vyplývá, že rok 2022 byl druhým nejsušším za posledních dvaadvacet let.
Pokud rostlina nemá dostatek vláhy, dostává se do stresu, mohou jí opadat listy a může také přestat produkovat kvalitní hrozny. Týká se to především mladých vinic, které ještě nemají vybudovaný hluboký kořenový systém.
Jak vyplynulo z průzkumu Vinařské unie, z oslovených vinařství zaznamenali letos dopady sucha všichni producenti. „Dosud jsme sbírali hrozny na burčák, teď začínáme s hlavní částí vinobraní. Hroznů je dostatek, práce s vínem ale bude zřejmě náročnější právě kvůli suchu,“ říká Karel Matula, ředitel Znovínu Znojmo.
„Letos vidíme velké regionální rozdíly. Výborně se dařilo našim vinicím na Znojemsku a Mikulovsku. Naopak v Bzenci nám 60 procent úrody zničily kroupy a nejhorší byla situace na Pavlově, kde byla réva vystavena extrémnímu suchu,“ popisuje Libor Výleta, ředitel vinohradnictví skupiny BOHEMIA SEKT.
„Sběr hlavních odrůd plánujeme okolo 20. září, prozatím hrozny nemají ještě ty správné parametry,“ uvádí Iva Šantavá, ředitelka Vinařství Blatel, které hospodaří na vinicích v okolí Blatnice pod Svatým Antonínkem. Přes vývoj počasí se ale významných škod na úrodě neobává. „Dopady sucha jsme jako většina vinařů zaznamenali i my. Některé hrozny proto mají menší gramáž. Na druhé straně se nám letos zase vyhnuly jarní mrazy, houbové choroby i škůdci,“ dodává.
Déšť může zkomplikovat sklizeň
Letos lze navíc očekávat, že po suchém létě přijde deštivý podzim. Množství srážek totiž z dlouhodobého hlediska neubývá, každý rok spadne přibližně stejné množství. Mění se však intenzita a čas, kdy se déšť objevuje.
Podle údajů ČHMÚ v běžném roce spadne na jižní Moravu okolo 560 mm dešťových srážek. Za prvních 7 měsíců letošního roku však spadla méně než polovina (258 mm), a je tedy pravděpodobné, že zbylé srážky se do konce roku ještě dostaví.
„Žádný vinař si nepřeje, aby během sklizně pršelo. Letos však všechno nasvědčuje tomu, že se deštivému vinobraní nevyhneme. Pak bude potřeba sklidit hrozny co nejrychleji,“ vysvětluje Libor Výleta. Déšť totiž zhoršuje podmínky pro pohyb sklízecí techniky ve vinicích a zvyšuje riziko napadení hroznů houbovými chorobami.
Některé druhy révy zvládají sucha lépe než jiné
S projevy klimatických změn, zejména se suchem, se vinaři v posledních letech potýkají stále častěji. „Rok 2018 jsme považovali za anomálii, letošek se mu ale velmi přiblížil a určitě je na místě aktivně řešit opatření, která pomohou se s postupujícím suchem vypořádat,“ říká prezident Vinařské unie Ondřej Beránek.
Mezi opatření, která pomáhají předcházet suchu, patří například výběr podnože, ošetřování půdy ve vinici, hnojení nebo závlahy. Odolnost rostliny vůči suchu se rovněž liší mezi jednotlivými odrůdami vinné révy. „Pro příští rok máme v plánu vysadit 12 hektarů piwi odrůd, které jsou odolnější vůči extrémům počasí a také vyžadují méně ošetření,“ uvádí ředitel Habánských sklepů Petr Ptáček.
Více informací o Vinařské unii ČR
Vinařská unie ČR, dříve známá jako Českomoravský svaz vinařských podniků, sdružuje nejvýznamnější tuzemská vinařství. Jejím cílem je podporovat rozvoj vinařské a vinohradnické kultury v České republice, napomáhat spolupráci mezi významnými vinaři, poskytovat profesní know-how a přiblížit fungování a prostředí výroby a distribuce českých a moravských vín široké veřejnosti. Vinařská unie v současné době zastupuje téměř třicet společností, které se dohromady podílejí na tuzemské produkci vína více než ze čtyřiceti procent a které přímo obhospodařují téměř pětinu vinic v Čechách i na Moravě.
