Podle dostupných dat Ministerstva práce a sociální věcí bylo v lednu tohoto roku 106 562 uchazečů o zaměstnání ve věku 50 let a více. V srpnu toto číslo odpovídalo 97 747 uchazečům. Může se tedy zdát, že situace se pro tuto skupinu, která je z pohledu uplatnění na trhu práce znevýhodněná, lepší. Věk pro odchod do důchodu se neustále posouvá, a tak zaměstnání po padesátém roku začíná být živou otázkou.
Mají řadu zkušeností, bývají zodpovědní a zaměstnavateli loajální, pokud hledají nové zaměstnání, tak ideálně na dlouhou dobu, a to třeba až do důchodu, i to může zaměstnavatelům přinést řadu výhod. Zároveň však bojují s předsudky, že už nemají co nabídnout, nebo že pracují pomalejším tempem. V takém případě nezbývá než si rozšířit obzory. „Změna kariéry je ale s přibývajícím věkem složitější, protože je těžké po letech budování jiné kariéry začínat zase úplně od znovu. Pokud je však člověk smířený s tím, že dost často může jít na začátku s platem dolů (v závislosti na tom, kde pracoval předtím), bude pracovat úplně naplno, ve volném čase studovat, aby se zlepšoval a baví ho práce v dynamickém prostředí, tak věk není překážkou,“ míní Jana Večerková, zakladatelka vzdělávacích kurzů Coding Bootcamp Praha, kterým prošlo už více něž 200 nových programátorů.
Restart kariéry v IT?
Právě obor IT je koronakrizí postižen nejméně a není divu, že řada nezaměstnaných hledá restart své kariéry právě v něm. „Mimo nadšence o programování je nyní i větší zájem o kurzy od dvou skupin. První jsou úplní začátečníci, kteří vnímají nedostatek IT dovedností jako překážku pro jejich budoucí kariéru. Druhá skupina jsou zaměstnanci či freelanceři pracující v oborech, o kterých se mluví jako o nejvíce zasažených Covid-19 krizí, například turismus či oborech, kterým Covid-19 uspíšil i tak blížící se sníženou poptávku jako je automotive,“ potvrzuje Jana Večerková z Coding Bootcamp Praha.
Zároveň i upozorňuje na fakt, že důležitá je chuť a odhodlání se novým podmínkám přizpůsobit. Nelze očekávat, že nová práce a technologické prostředí se bude přizpůsobovat člověku, sám musí chtít zapadnout a ukázat, že je pro danou práci vhodný. „Našim „starším” účastníkům doporučujeme, aby při pohovorech prokázali i své další dovednosti, které si za roky práce v jiných oblastech vybudovali – organizační a komunikační dovednosti, znalosti práce s klienty, produktový management a podobně,“ říká Večerková.
„Z pohledu IT do budoucna si nemyslím, že by byl problém s uplatněním. Větší rizika vidím v oborech, kde v poslední době velmi rychle nastupuje automatizace a umělá inteligence. Jedná se především o obory logistiky, automotive a výroby,“ potvrzuje Lukáš Cirkva, CEO, partner a ředitel ve společnosti BCV solutions.
Nové uplatnění seniorních manažerů?
Problém najít své uplatnění na trhu práce mohou mít i seniorní manažeři, kteří pro řadu firem budou nyní překvalifikovaní odborníci, které si nemohou dovolit zaplatit. Pro ně by mohla být zajímavá přechodná pozice interim manažera, tedy externího specialisty vybraného na konkrétní projekt. „Typický interim manažer je překvalifikovaný seniorní specialista s mnoha lety zkušeností a výbornou jazykovou výbavou, který může doslova naskočit do rozjetého vlaku a podle potřeby jej přibrzdit nebo naopak udržet i v plné rychlosti na kolejích,“ vysvětluje Stanislav Petříček ze společnosti Tp Consulting, zabývající se Interim Managementem.
Marcel Poul z BCV solutions, přidává několik typických nešvarů, na co si dávat pozor v životopise:
- Zbytečné chyby jako překlepy a pravopisné hrubky.
- Sazba textu.
- Nekonzistence v obsahu.
- Zbytečně negativní informace.
- Extrémně dlouhé CV.
- Všechny informace jsou ověřitelné, nechlubit se cizím peřím.
- Hodně vystřídaných pozic.
Motivace pro zaměstnavatele
Problém uplatnitelnosti na trhu této skupiny si dobře uvědomují i Úřady práce ČR a aktivně se podílejí na zařazení znevýhodněných skupin do pracovního procesu. Z jejich aktivit vychází například nástroj Aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) „Společensky účelné pracovní místo-zřízené“. To znamená, že zaměstnavatel zřídí pracovní místo v dohodě s tamním Úřadem práce. ÚP ČR pak zaměstnavateli poskytne jednorázový příspěvek, který slouží k pokrytí výdajů na zřízení daného pracovního místa. Další možností je dlouhodobá podpora ve formě pravidelných příspěvků na mzdové náklady. Takovou podporu může zaměstnavatel čerpat 6-12 měsíců. V případě hůře umístitelných uchazečů o zaměstnání může doba podpory trvat až 24 měsíců. Veškeré podmínky jsou ukotvené v Zákonu o zaměstnanosti.
Starší uchazeči o zaměstnání by neměli vyšší věk brát jako nevýhodu, měli by argumentovat svými zkušenostmi a začít už u svého CV. Navíc ani uchazečův věk už dávno nemusí být v životopise uveden, a personalistův zrak lze tak lehce přesunout více k pracovním zkušenostem než k něčemu jinému.
