Česká národní banka publikovala informace o tom, že nejrychlejší pokles spotřeby se odehrává v České republice. Pokud se podíváme do statistik zveřejňovaných správcem registrů dlužníků, pokles zadlužení českých domácností se rozhodně nekoná. Jak je to tedy s naší spotřebou a co nás staví na první místo v Evropě v oblasti jejího omezení?
Jak informovala ČNB, česká spotřeba se propadla o cirka 6 %
V tomto blogovém článku ČNB najdeme spoustu zajímavých údajů o vývoji spotřeby domácností v Evropě, za období 7/2021 až 9/2022. Zpráva konstatuje mimo jiné, že v ČR byl v sektoru domácností zaznamenán „takřka nepřetržitý pokles jejich výdajů, dosáhl od poloviny roku 2021 do třetího čtvrtletí 2022 v kumulovaném vyjádření téměř 6 %, což je nejhlubší propad v Evropě“.
Správce dlužnických registrů však eviduje nárůst v dluzích domácností
Pokud nahlédneme do Barometru úvěrového trhu, naskytne se naprosto jiný obrázek. Nikoliv pokles, ale naopak nárůst v oblasti zadlužení českých domácností na spotřebu. Pro demonstraci si vezměme Barometr ze 3. čtvrtletí roku 2022, který porovnává vývoj zadlužení za jeden rok. V tomto případě ukazuje rozdíl mezi zářím 2021 a zářím 2022.
Co se v něm o dluzích českých domácností dozvíme? Že od září 2021 do září 2022 se zvýšil o 5,5 %. Konkrétně o 27,3 mld. Kč. Z původních 501,5 mld. Kč v září 2021, na výsledných 528,8 mld. Kč v září 2022. O nákladech domácností na realizované půjčky se z registru nedozvíme. O cenách novějších úvěrů, a tím i o budoucím zatížení domácností splátkami, si lze nejrychleji udělat základní obrázek s pomocí srovnávače.
Co stojí za propadem spotřeby, když jsme si půjčovali víc? Obvinit inflaci?
Inflace je to, co většinu lidí napadne hned na prvním místě. Jenže: spotřeba domácnosti se sleduje v reálných číslech, takže se do ní inflace nepropisuje přímo. Navíc se po nahlédnutí do obrázku 1 ukazuje, že zdaleka nejsme státem s nejvyšší inflací (ta je nanesena na osu X). Ještě vyššímu zdražování čelilo v posledním roce Maďarsko, Litva, Lotyšsko i Estonsko.
Obrázek 1 Spotřeba domácností versus inflace za období 7/2021 až 9/2022
Ale propad spotřeby (osa Y) v těchto zemích tak vysoký nebyl. V Estonsku, Maďarsku a Litvě spotřeba dokonce rostla. Hledat proto musíme dál a jinde. Inflace samozřejmě hrála svou roli, ale nikoliv roli rozhodující. Pátrejme proto dál.
Sentiment či úspory? ČNB jejich vliv v podstatě vyloučila
ČNB se zamýšlí nad spotřební náladou Čechů. Měla „blbá nálada“ v Česku tak velký vliv na pokles spotřeby domácností? Vypadá to, že nikoliv. Podle sledovaných indexů byla nálada v předchozím roce průměrná (z pohledu celé EU). Pokud by ovlivnila spotřebu nálada nebo ohled na úspory, „pozorovanému zhoršení českého sentimentu měl odpovídat mírný růst agregátní spotřeby, tedy zhruba na úrovni průměru eurozóny“. A to jsou necelá +2 %. Jenže české domácnosti jsou na -6 %.
Disponibilní důchod? Vypadá to, že právě ten bude hlavním hráčem
Disponibilní důchod (příjem) je v oblasti spotřeby nejen domácností, ale i firem vždycky důležitou veličinou. Co ale je disponibilní příjem? Jde o reálné množství peněz, které má (v tomto případě domácnost) na útratu. Pod reálným množstvím peněz si představme jejich kupní sílu.
Například se dá reálné množství peněz (kupní síla) vyjádřit jako počet kusů konkrétního produktu, který si domácnost může z jednotlivých výplat pořídit. Pokud klesá disponibilní příjem, klesá i množství kusů vybraného produktu, které domácnost z další výplaty může nakoupit.
Jeden příklad za všechny: Průměrný disponibilní důchod domácnosti může být vyjádřen v hodnotě sedmi praček značky XZ, modelu ABC. Pokud disponibilní důchod klesá, klesá i počet praček, co by šly z daného příjmu koupit.
Na disponibilní příjem má svůj vliv samozřejmě i inflace. Ale pozor, stejně silný vliv má i nominální příjem domácností – jinými slovy: částka, která do rodinného rozpočtu každý měsíc doputuje. Jestliže roste inflace, ale zároveň i příjmy domácnostem, disponibilní důchod se vůbec nemusí změnit. Nebo může dokonce vzrůst!
Disponibilní důchod v ČR extrémně klesl
Pokud se podíváme na vývoj disponibilního důchodu v ČR a v dalších zemích Evropy, najednou se nám o poklesu české spotřeby udělá naprosté jasno. V obrázku 2 vložený graf ukazuje pomocí červené křivky, jak se disponibilní důchod u nás vyvíjel. Osa X je časová, na ose Y vidno procentuální změny v čase. Významný pokles disponibilního důchodu českých domácností nelze z grafu nepoznat.
Obrázek 2: Reálný disponibilní důchod (příjem), změny v období 1Q 2019 až 2Q 2022
V blogu i samotná ČNB dedukuje, že „propad spotřeby lze z velké části vysvětlit propadem reálných příjmů či mezd domácností“. Mimochodem, graf také ukazuje, že od poloviny roku 2021 klesl Čechům disponibilní příjem téměř nejvíc ze všech zemí Evropy. Která země je podle grafu postižena ještě víc než my? To bude k dohledání ve statistikách Eurostatu pod heslem „Disposable income“.
Jenže proč v zemích s ještě vyšší inflací, než máme my, spotřeba tak neklesla? Vzhledem k tomu, že současná inflace je především nabídková (způsobená nedostatkem pro výrobu), nebály se tyto státy zvyšování příjmů domácností. Aby si domácnosti mohly dovolit nákup všeho potřebného, když vysoká cena rozhodně není vyvolaná přebubřelou poptávkou.
Co tedy stojí za nárůstem spotřebních půjček?
Velmi smutnou pravdou je skutečnost, že české domácnosti musely v posledním roce tolik navýšit své zadlužení jen proto, aby byly schopny uhradit běžné výdaje. Především na energie. Za vyšším objemem půjček rozhodně nestojí rozhazovačnost a zbytečně konzumní styl života. Loni jsme si půjčovali hlavně na přežití skokového zdražování.
