Čeští manažeři se často potýkají s nerozhodností a způsobují tak potíže nejen firmě a svým podřízeným, ale také sobě. Obávají se například oznámit zaměstnancům nepopulární rozhodnutí, jako je výpověď nebo výtka kvůli nesplněnému úkolu. Podle vzdělávací společnosti MgC Group ale změna přichází s novou generací mladších manažerů, kteří mají zkušenosti ze zahraničí.
„Mezi základní manažerské kompetence patří zejména motivace zaměstnanců a týmů, jejich rozvoj, manažerské a podnikatelské myšlení, ale také schopnost a míra rozhodování. Právě s posledně jmenovanou vlastností jsou čeští manažeři stále na štíru. Týmy potom nefungují a rozvoj firmy je brzděn,“ říká Martina Jandečková, která se rozvojem zaměstnanců zabývá.
Schopnost rozhodování souvisí i s další velmi častou charakteristikou českých manažerů. Ti nejsou podle zkušeností MgC Group připraveni k diskuzi a často se cíleně vyhýbají nejistým nebo nepříjemným situacím. Z nerozhodných manažerů se postupem času stávají loutky, které mají jediný cíl – bezbolestně vybruslit ze všech komplikací.
S nerozhodností se firmy setkávají převážně u manažerů vyššího věku, neplatí to však vždy a jednoznačně. „Netvrdíme, že se tak děje ve všech případech. Z našich zkušeností ale vyplývá, že je tomu tak zejména u starší generace, která zažila direktivní styl výchovy ve školách bez větších možností vlastní realizace. Běžná také byla nedostatečná míra diskuze a nemožnost formování vlastních názorů,“ dodává Jandečková.
Změna do českých firem podle ní přichází s nastupující generací mladších manažerů, kteří absolvovali část svého studia v zahraničí nebo v alternativních školách, kde je styl výuky liberálnější, nakloněný větší individualizaci a diskuzi.
Řešením je také celoživotní rozvoj a vzdělávání manažerů. S tím může pomoci i nová metoda SYMERO™, kterou vyvinuli v MgC Group společně s Českou zemědělskou univerzitou. Metoda, propojující matematické modelování s metodikou využívanou ve vzdělávání, měří kompetence zaměstnanců i manažerů. „Zaměstnanec prochází čtyřmi fázemi – vstupní analýzou, rozvojovým plánem, implementací do praxe a výstupní analýzou. Metoda ukáže, jak se zaměstnanec nebo tým posunul, jak pracoval při tréninku a jak se zapojoval. Díky tomu mohou firmy měnit chování a návyky lidí, což se pozitivně promítá i do obchodních výsledků,“ uzavírá Martina Jandečková.
