Nizozemci ve středečním referendu podle předběžných výsledků odmítli dohodu o přidružení Ukrajiny k Evropské unii. Výsledek hlasování je sice právně nezávazný, nicméně vláda v Haagu dala najevo, že z něj vyvodí důsledky. Moskva označila výsledek za vyjádření názoru Evropanů na Ukrajinu, zatímco podle Kyjeva je terčem útoku organizátorů referenda jednota Evropy. Obavy z dopadů nizozemského „ne“ na britské červnové referendum o setrvání či vystoupení z EU naznačil premiér David Cameron. K hlasování Nizozemců podle německého magazínu Der Spiegel přispěly i „orgie egoismu“ ve východní Evropě během migrační krize.
Evropská unie vyčká na návrh nizozemské vlády, co podnikne s výsledky referenda, uvedl předseda Evropské rady Donald Tusk. Dodal, že dohoda mezi EU a Ukrajinou, kterou ratifikovalo ostatních 27 členských zemí unie, se bude nadále prozatímně uplatňovat.
„Zůstanu v kontaktu s premiérem (Markem) Ruttem, protože se potřebuji dozvědět, jaké závěry premiér a nizozemská vláda vyvodí z referenda a jaké mají záměry,“ řekl Tusk.
Ačkoliv výsledek hlasování je právně nezávazný, premiér Mark Rutte již uznal, že pro vládu je politicky nemožné, aby dohodu ratifikovala v současné podobě. Rutte, jehož země právě toto pololetí předsedá unii, bude potřebovat čas, v řádu „dnů či týdnů“, aby další postup konzultoval s parlamentem a partnery v EU. Východisko by mělo uspokojit všechny strany.
Podle ukrajinského prezidenta Petra Porošenka skutečným cílem organizátorů referenda byl útok na jednotu Evropy. „Jsem přesvědčen, že strategicky tato událost není překážkou na cestě Ukrajiny do Evropy,“ uvedl prezident. Ujistil, že Ukrajina nesejde z cesty sbližování s EU, ve které vidí příležitost k modernizaci země a upevnění její nezávislosti.
Naopak podle ruského premiéra Dmitrije Medveděva hlasování předvedlo postoj Evropanů k Ukrajině. „Výsledky nizozemského referenda o přidružení Ukrajiny k EU jsou ukazatelem vztahu Evropanů k ukrajinskému politickému systému,“ napsal šéf ruské vlády na twitteru.
Moskva se ostře staví proti prozápadní vládě v sousední zemi. Rusko po svržení proruského prezidenta v Kyjevě v únoru 2014 anektovalo Krym a podpořilo separatisty na ruskojazyčném východě Ukrajiny. Moskva stále popírá, že by na Ukrajinu vyslala své vojáky, jak tvrdí Kyjev a Západ.
„Doufám, že to nepoznamená výsledek našeho referenda. Je důležité, aby evropské instituce a nizozemská vlády pozorně naslouchaly tomu, co říkají voliči, aby se je pokusily pochopit,“ řekl britský premiér David Cameron v Exeteru, kde vede kampaň přesvědčující voliče o výhodách setrvání v EU.
Britové mají hlasovat o vystoupení Británie z EU 23. června a podle průzkumů vedou přívrženci odchodu Británie z EU.
Francouzský prezident François Hollande na tiskové konferenci s německou kancléřkou Angelou Merkelovou po společném zasedání jejich vlád uvedl, že obě země navzdory výsledku nizozemského referenda asociační dohodu s Ukrajinou i nadále podporují.
Za „dvojí facku“ Evropské unii a vítězství ruského prezidenta Vladimira Putina označil vyznění referenda německý týdeník Der Spiegel. Výsledek podle časopisu svědčí, že unie se stala krajně nepopulární i v Nizozemsku, které ještě před pár lety patřilo k zemím nejvíce fandícím EU. „Ke vzniku obav, kterých využili přívrženci ‚ne‘, mohl přispět katastrofálně špatný obraz rozhádaného a neuspořádaného společenství, který vznikl během řecké krize, jakož i orgie sobectví východoevropských zemí během migrační krize,“ usoudil Der Spiegel.
Nizozemci ve středečním nezávazném referendu odmítli dohodu o přidružení Ukrajiny k Evropské unii. Nesouhlas s dohodou podle televize NOS vyslovilo 61,1 procenta voličů, pro bylo 38,1 procenta. Ačkoli o hlasování nebyl velký zájem, výsledek je platný, protože přišlo více voličů než 30 procent. Definitivní výsledky mají být oznámeny příští úterý.
