Energetický holding Malina nově zastupuje společnost Verge Capital. Není přitom jasné, jakou odměnu za vedení firmy v insolvenci bude pobírat, pochybnosti budí i její vlastnická struktura. Jednatelem této společnosti je Lukáš Uhl, kterého v září nominoval do vedení Maliny původní akcionář Cyril Regner, podezřelý z toho, že firmu dovedl k úpadku.
„Když jsme s kolegy do Maliny vstupovali, měli jsme jedinou podmínku. Aby se holding dostal mimo kontrolu původních akcionářů, kteří stáli za jeho úpadkem. Já osobně jsem byla ochotna vstoupit do představenstva firmy, nicméně podmínkou bylo získat akcie, abychom zajistili transparentní řízení a abychom měli jistotu, že naše práce na obnově fungování Maliny nebude zneužita. Zdá se, že poté, kdy se na účtu firmy díky naší práci objevily nemalé finanční prostředky a společnost získala perspektivu, původní akcionáři ji násilně převzali, dle mého názoru nezákonně,“ říká Libuše Barková, vedoucí krizového týmu společnosti Misura information technologies, které se podařilo fungování holdingu obnovit.

Za holding Malina nově vystupuje Verge Capital
Za holding Malina nově vystupuje společnost Verge Capital, s.r.o. Jejím jednatelem je Lukáš Uhl, který byl sám od září členem představenstva Maliny. Tehdy jej do funkce jmenoval zakladatel holdingu, Cyril Regner, který čelí podezření, že z firmy nezákonně vyvedl stamiliony ze záloh zaplacených lidmi, kteří dodnes čekají na instalaci solárních panelů. Cyril Regner také zůstává jediným členem dozorčí rady Maliny.
Jakou odměnu za svou práci má Verge Capital pobírat, není známo. Ani to, kdo kromě jejího jednatele, Lukáše Uhla, za ni bude Malině pomáhat při připravované reorganizaci. „Nové vedení Maliny v podstatě jen pokračuje v tom, co jsme vytvořili my. Nic nového nevymysleli, jen čerpají z naší práce, za kterou nám ale nechtějí zaplatit. Vedle toho navíc vzniká struktura, která je netransparentní,“ varuje Libuše Barková.
Rozpaky budí i vlastnická struktura společnosti
Podle veřejně dostupných informací společnost Verge Capital neplní některé své povinnosti. Do sbírky listin například neukládá účetní závěrky, její společenská smlouva je navíc zřejmě neplatná. Rozpaky budí i vlastnická struktura této společnosti. Jejím jediným společníkem je společnost Clay Tablet, s.r.o., se základním kapitálem pouhých 999 korun. I jejím jednatelem je Lukáš Uhl a jediným společníkem téměř osmdesátiletá Olga Janáčková. Ani tato společnost účetní závěrky dosud nezveřejnila.
Absence webových stránek
Ani jedna z obou společností zřejmě nemá ani webové stránky. Ačkoliv společnost Clay Tablet se podle výpisu z obchodního rejstříku věnuje téměř osmdesáti činnostem. Mezi ně patří například ubytovací služby, výroba koksu, hutní zpracování železa a drahých kovů, výroba motorových a přípojných vozidel, stavba a výroba plavidel nebo výroba zdravotnických prostředků. „Překvapuje mě, že zatímco náš krizový tým, složený z řady zkušených odborníků, byl insolvenčním správcem označován za netransparentní a dodnes jsme za svou práci nedostali zaplaceno, pochybnosti kolem současného vedení, nominovaného přímo Cyrilem Regnerem, nikomu nevadí,“ poukazuje na dvojí metr Libuše Barková, vedoucí krizového týmu společnosti Misura information technologies.
Výsledky spolupráce společností “MIT” a “EHM”
Jsme přesvědčeni, že “interim management” dodaný společností “MIT” jako integrální součást organizační struktury “EHM” se nemusí v žádném případě, za svůj přínos a průběžné výsledky činnosti stydět, naopak. Úspěšně působil v rámci společnosti, měl lví podíl na obnovení činnosti společnosti a postupném navyšování montážních kapacit. Obnovení standardního fungování procesů, pozitivním cash-flow a dosažení výsledku hospodaření společnosti “EHM” na úrovni takřka 100 milionů Kč od počátku insolvence vyhlášené 12.5.2023 do konce měsíce srpna. Přičemž očekávání pro měsíc září tvořilo už takřka 90 milionů Kč. Snahou všech manažerů bylo navíc zlepšení a zintenzivnění komunikace s insolvenčním správcem a prozatímním věřitelským výborem. Všichni se snažili, aby stoupala validita poskytovaných informací, díky standardizaci informačních procesů ve společnosti. Což mělo za cíl výrazně zlepšit kvalitu komunikace a přinést vyšší míru důvěry ze strany insolvenčního správce.