Už to vypadalo na klidnější léto, během kterého by si svět mohl od geopolitických turbulencí chvíli odpočinout. Nicméně tomu tak není – Donald Trump opět „zaúřadoval“ a rozhodl se zamíchat kartami. Od 1. srpna mají vstoupit v platnost 35% cla na vybrané kanadské zboží a nově také 30% cla na dovoz z Evropské unie a Mexika. Obě strany tato opatření ostře kritizují. V nejbližších týdnech mají nová cla dopadnout i na Japonsko, Jižní Koreu a Brazílii. V případě jakékoli odvety Trump hrozí dalším zvyšováním celních sazeb. Jaký bude další vývoj? A jak se tato opatření mohou „vrátit“ americké ekonomice?
Od 1. srpna 2025 tak vstoupí v platnost 30% clo na širokou škálu evropských a mexických produktů, přičemž na kanadské zboží bude uvaleno ještě přísnější – 35% clo. Trump svá rozhodnutí obhajuje dlouhodobě negativní obchodní bilancí Spojených států a nespokojeností s tím, jak tyto země podle něj nedokážou účinně bojovat proti pašování syntetických drog, zejména fentanylu, do USA.
Tato opatření přicházejí jen několik měsíců poté, co Trumpova administrativa zavedla tzv. reciproční tarifní doktrínu, v jejímž rámci byla zavedena univerzální 10% cla a dodatečná cla ve výši 25 až 50 % na vybrané sektory, jako jsou ocel, hliník, automobilový průmysl a polovodiče. Nová cla vůči EU, Kanadě a dalším partnerům tak představují další eskalaci této tvrdé obchodní linie.
Reakce Evropské unie byla zatím zdrženlivá – předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen uvedla, že EU považuje jednostranné zavádění cel za znepokojivé, ale stále preferuje diplomatické řešení sporu. Kanadská vláda označila nová cla za „neoprávněná a ekonomicky iracionální“ a zvažuje protiopatření. Francouzští vinaři a výrobci sýrů, kteří patří mezi exportéry nejvíce zasažené těmito cly, hovoří o „katastrofálních dopadech“ na svůj byznys.
Z pohledu ekonomů je nyní klíčová maximální trpělivost – odvetná cla by měla být až krajním řešením, protože hrozí, že další eskalace poškodí vzájemný obchod mezi EU a USA. Nezapomínejme, že Trump již několikrát pohrozil, že v případě odvetných opatření „přitvrdí“ a celní sazby dál navýší. V minulosti uvalil cla na čínské zboží až ve výši 125 %, takže prostor pro vyvolání plnohodnotné ekonomické války rozhodně existuje.
Pokud se do začátku srpna nepodaří vyjednat dohodu, můžeme očekávat výrazný nabídkový šok pro světovou ekonomiku. Stagflační scénář – tedy kombinace stagnace a vysoké inflace – tak zůstává reálnou hrozbou.
Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital
