ČNB nedávno seznámila odbornou veřejnost s poznatky ze svého dohledu nad činností pojišťovacích a investičních zprostředkovatelů. Prezentace určená pro distributory finančních produktů přinesla zajímavá data, jež pro Pojistný obzor okomentoval Ladislav Kročák, ředitel sekce dohledu nad finančním trhem II.
Jaké formy dohledu nad činností pojišťovacích zprostředkovatelů byly, pane řediteli, uplatněny a které útvary ČNB se na něm podílely? Jaké jsou jeho základní cíle?
ČNB vykonává dohled nad pojišťovacími zprostředkovateli jak formou dohledu na dálku, tak i prostřednictvím kontrol na místě. Na této činnosti se podílí odbor dohledu nad distribucí finančních produktů a odbor kontroly distribuce finančních produktů, které jsou součástí sekce dohledu nad finančním trhem II. Oba odbory mají i regionální zastoupení. Základní úkoly dohledu jsou definovány zákonem o ČNB a jednotlivými sektorovými právními předpisy. Zároveň s tím dohled řeší i dodržování povinností distributorů, které se týkají ochrany spotřebitele a prevence legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorizmu. V oblasti distribuce finančních produktů dohled mj. usiluje o zvýšení úrovně poskytovaných služeb pro spotřebitele. Za tímto účelem uskutečnila ČNB v závěru loňského roku ve spolupráci s profesními asociacemi první seminář pro zástupce distribučních společností, kde odprezentovala nejčastější dohledové poznatky a zjištění.
Jak se v posledních letech vyvíjí počet registrací pojišťovacích zprostředkovatelů? Kolik registrací ČNB zrušila?
Celkový počet registrací pojišťovacích zprostředkovatelů dosahuje téměř 180 000. V posledních letech ČNB zaznamenává snižující se trend v počtu přijatých žádostí o novou registraci pojišťovacího zprostředkovatele. Pokud jde o zrušení zápisu v registru, jedná se jak o případy, kdy ke zrušení dochází z podnětu ČNB, tak i o případy, kdy o zrušení zažádá samotný zprostředkovatel. Počty registrací se tak mění prakticky na denní bázi.
Jak ČNB přistupuje k neaktivním pojišťovacím zprostředkovatelům?
V případě, kdy je v rámci dohledové činnosti zjištěno, že pojišťovací zprostředkovatel nevykonává svou činnost déle než 24 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, je iniciováno zrušení jeho registrace. ČNB očekává zásadní změnu v počtu registrovaných pojišťovacích zprostředkovatelů v návaznosti na připravovaný zákon o distribuci pojištění a zajištění. Ten předpokládá omezení doby platnosti oprávnění k činnosti pojišťovacího zprostředkovatele a zavedení pravidelného ročního poplatku, obdobně jako je tomu i v jiných oblastech distribuce finančních produktů. V registru by tak měli zůstat zapsáni pouze ti pojišťovací zprostředkovatelé, kteří aktivně vykonávají svou činnost.
Pokud jde o kontroly na místě, kolik pojišťovacích zprostředkovatelů ČNB ročně v průměru prověří? Jaká jsou nejzávažnější zjištění?
ČNB v rámci kontrol na místě v posledních letech prověřila v průměru více než 40 subjektů ročně. Bližší informace stran konkrétního počtu provedených kontrol v jednotlivých letech lze nalézt ve Zprávě o výkonu dohledu nad finančním trhem, která je pravidelně uveřejňována na webových stránkách ČNB. Jednání distributorů je však prověřováno nejen kontrolou na místě, ale i s využitím dalších nástrojů v rámci dohledu na dálku. V oblasti distribuce pojistných produktů jsou nejčastěji zjišťovány nedostatky při plnění povinnosti zaznamenávat požadavky a potřeby klienta a důvody pro doporučení konkrétního produktu. S tím souvisí i nezřídka identifikované rozpory mezi požadavky klienta a parametry sjednaného pojištění. Dále lze za problematické oblasti považovat nedostatky v řízení a kontrole distribuční sítě ze strany pojišťovacího zprostředkovatele. Ty mj. zahrnují využívání tzv. „tipařů“ (tedy neregistrovaných osob) k činnosti, která naplňuje znaky pojistného zprostředkování.
Jak je ČNB jako orgán dohledu spokojena s plněním informačních povinností vůči klientovi, a to jak ze strany pojišťoven, tak pojišťovacích zprostředkovatelů?
ČNB považuje plnění informačních povinností pojišťovacími zprostředkovateli stále za nedostatečné, a to konkrétně povinností vyplývajících jak ze zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, tak i ze zákona o ochraně spotřebitele. Na poskytnutí neúplných a zavádějících informací před sjednáním smlouvy poukazuje rovněž většina podání veřejnosti. Tento problém jsme identifikovali u distribuce většiny finančních produktů napříč finančním trhem.
A jaká je situace v oblasti plnění povinností vůči ČNB?
I při plnění povinností dohlížených distributorů vůči ČNB identifikujeme ve větší míře nedostatky. Jedná se zpravidla o porušení povinnosti předložit výkaz činnosti pojišťovacího agenta a pojišťovacího makléře za uplynulý kalendářní rok do 31. března kalendářního roku, příp. o uvedení nesprávných údajů v tomto výkazu. Pojišťovací zprostředkovatelé dále v řadě případů neplní povinnost bez zbytečného odkladu oznámit změnu údajů, které se zapisují do registru pojišťovacích zprostředkovatelů. Typicky se jedná o neoznámení ukončení či navázání spolupráce s nadřízeným pojišťovacím zprostředkovatelem nebo pojišťovnou. Údaje v registru přitom slouží také spotřebitelům k ověření, zda distributor, který se spotřebitelem jedná, má příslušné oprávnění a zda s institucí, jejíž produkty nabízí, skutečně spolupracuje.
Vyskytly se nějaké případy nedostatečné součinnosti při kontrole?
Bohužel i tyto případy se vyskytly. ČNB má zákonnou povinnost provádět kontroly u pojišťovacích zprostředkovatelů. Mezi povinnosti dohlížených subjektů zase patří povinnost poskytnout pracovníkům ČNB při těchto kontrolách součinnost, tedy údaje a dokumenty nezbytné pro provedení kontroly. Případy nesoučinnosti ČNB postihuje uložením pokuty. Paradoxem v některých případech bylo, že následné, kontrolou identifikované nedostatky byly méně závažné než samotný fakt, že nebyla poskytnuta součinnost.
Vytváří stávající právní úprava nějaké překážky účinnějšímu dohledu nad pojišťovacími zprostředkovateli? Přinese nový zákon o distribuci pojištění určité zlepšení pro činnost dohledu?
Určitá očekávání máme především ve vztahu ke zpřehlednění flotilového, resp. skupinového pojištění a zpřehlednění registru pojišťovacích zprostředkovatelů. Výhodu i pro distribuční společnosti spatřujeme také v tom, že se navrhovaná právní úprava přiblíží ke stávajícím zákonům, které upravují distribuci ostatních produktů finančního trhu, zvláště k zákonu o spotřebitelském úvěru a zákonu o podnikání na kapitálovém trhu. Navrhovaná právní úprava rozšiřuje také počet přestupků, které bude moci ČNB postihovat. Nicméně nový zákon stále prochází schvalovacím procesem, a proto nelze předjímat, jaká bude jeho konečná podoba.
Kolik dostává ČNB ročně stížností na činnost pojišťovacích zprostředkovatelů? Jaké procento z nich je odůvodněných?
ČNB vyřídí ročně téměř 300 stížností týkajících se distribuce pojištění. Více než 30 % těchto podání se týká produktu investičního životního pojištění, což je dlouhodobě produkt, s jehož zprostředkováním vyjadřuje nespokojenost nejvíce podatelů.
Jak ČNB při realizaci dohledu nad pojišťovacími zprostředkovateli spolupracuje s orgány dohledu jiných členských států EU? Jaké má ČNB konkrétní poznatky z přeshraničního působení pojišťovacích zprostředkovatelů?
ČNB aktivně spolupracuje s dalšími národními orgány dohledu zemí EU. V rámci této spolupráce dochází k předávání podnětů a k výměně dohledových informací. ČNB se rovněž aktivně podílí na činnosti Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění. Obecně lze říci, žepřeshraniční zprostředkování pojistných pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění. Obecně lze říci, že přeshraniční zprostředkování pojistných produktů není rozšířené tak, jak je tomu u jiných finančních produktů, a to především v oblasti kapitálového trhu.