ČNB dnes měla dle původního kalendáře oznámit další nastavení proticyklické kapitálové rezervy. Oznámení však bylo zrušeno, patrně z toho důvodu, že ČNB snížila rezervu již v březnu na mimořádném a posléze i běžném měnovém jednání a další změnu pro tuto chvíli ČNB neplánuje. Současná úroveň proticyklické rezervy v ČR tak činí po snížení 1 %, v řadě zemí však klesla z titulu pandemie na nulu.
Proticyklická kapitálová rezerva byla poprvé ČNB vyhlášena ke konci roku 2015 ve výši 0,5 % s účinnosti od ledna 2017. Před příchodem koronavirové pandemie byla sazba v ČR na 1,75 % a začátkem července měla být zvýšena na 2 %.
Logika této rezervy spočívá v tom, že by se měla zvyšovat v čase dobrých, aby si banky tvořily vyšší kapitálové rezervy, a naopak by se měla snížit v čase nepříznivých, aby se bankám uvolnily kapitálové požadavky pro úvěrování reálné ekonomiky. Smyslem rezervy tak je, aby kapitálová regulace nebránila bankám v čase krize úvěrovat ekonomiku. To se dělo v dobách globální finanční krize a kapitálové regulace tak působila procyklicly, což není žádoucí. Jak naznačuje tabulka níže, řada zemí využívající proticyklickou kapitálovou rezervu v průběhu posledních dvou měsíců v důsledku pandemie snížila její velikost či zrušila její plánovaný růst. Řada zemí snížila sazbu rovnou na nulovou úroveň.
Velmi pravděpodobně tak i ČNB bude v následujícím období kapitálovou rezervu dále snižovat, a to i z toho titulu, že úrokové sazby budou zcela či velmi blízko nule a další podpora ekonomiky ze strany ČNB v rámci standardních nástrojů měnové či makroobeřetnostní politiky bude právě ve formě nižší proticyklické rezervy. Nestandardní měnové nástroje jako negativní sazby, kvantitativní uvolňování či obnovení kurzového závazku není na pořadu dne, což v posledních dnech zopakovala řada představitelů ČNB. Snažili se tak patrně snížit obavy trhu, který se po vyjádření T. Holuba minulé pondělí začal obávat znovuzavedení kurzového závazku. Jak jsme však uvedli dříve, ČNB se bude dle nás snažit současnou situaci přečkat bez nekonvenčních nástrojů měnové politiky a jejich využití by hrozilo jen v případě silných deflačních tlaků a výrazně horšího propadu tuzemské ekonomiky, než prozatím čeká základní scénář ČNB ve výši – 8 %.
