Evropská unie bude muset být podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) mnohem aktivnější v zahraniční a bezpečnostní politice ve svém blízkém okolí. Protože USA jsou po zkušenosti v Iráku a Afghánistánu geopoliticky méně aktivní, vzniklo kolem Evropy mocenské vakuum. Sobotka to řekl na dnešní konferenci Evropské dialogy.
„Evropa bude muset posílit dimenzi společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Jinak to podle mého názoru nepůjde,“ řekl Sobotka. V okolí Evropy podle něj s překvapením sledujeme, že vznikají krize v Libyi, na Ukrajině nebo v Sýrii. „Ukazuje se, že roky trvalo, než syrská krize začala někoho zajímat,“ poznamenal premiér.
Dodal, že pokud má EU zájem o stabilizaci svého bezprostředního okolí, tedy Blízkého východu, severní Afriky nebo východní Evropy, bude se v těchto oblastech muset mnohem více bezpečnostně a zahraničněpoliticky angažovat.
Eurokomisařka Věra Jourová, která společně se Sobotkou na konferenci diskutovala, v reakci na Sobotkova slova ČTK řekla, že nastavení Evropské unie je dlouhodobě velmi dobře fungujícím řešením v klidných časech. Ty má podle ní EU nejspíš za sebou, a měla by proto na to reagovat zodpovědnou debatou mezi lídry unie a jednotlivými státy. „Aby se našel takový model, aby se na úrovni unie dělala všechna opatření, která nemohou dělat státy,“ poznamenala.
Dalším z témat konference byla migrace. Podle Sobotky se lidé v Česku bojí, že přijdou o pocit bezpečí, který mají. Zároveň poznamenal, že politici nemohou lidem tvrdit, že existuje jednoduchý proces integrace uprchlíků, když se lidé mohou zajet podívat třeba na předměstí Paříže, kde uvidí problémy. Řekl, že politika ani náboženství nemohou sloužit jako alibi pro násilí, a dodal, že podobně v minulosti takové alibi používal třeba marxismus. „Potřebujeme podporu umírněných muslimů, aby společně s námi proti teroristům jasně vystoupili a spolu s námi proti nim bojovali,“ řekl premiér.
Podle Jourové státy EU hodně zanedbaly otázky vzdělání, kultury nebo sociálních záležitostí. Za vlnou příklonu k terorismu u muslimských obyvatel v unii vidí třeba pocit nespravedlnosti, možnost navštěvovat školy koránu financované cizími ambasádami nebo radikalizaci na sociálních sítích a ve vězeních. Při jednáních v EU se politici podle ní shodli, že zatímco zločin v Schengenu nezná hranic, akce států tyto hranice mají. Vyslovila se proto pro zlepšení koordinace a sdílení informací tajných služeb.
