V Technologickém parku v Brně se aktuálně připravuje start kosmické rakety. Firma S.A.B. Aerospace zde vyrábí vrchní část rakety VEGA, která už 23. března bude startovat z Jižní Ameriky. Česká vlajka se tak poprvé objeví ve vesmíru na evropské raketě, kterou do vesmíru vypouští Evropská kosmická agentura ESA. V SAB Aerospace se ale věnují i studentům, a to jak středoškolákům, tak studentům posledních ročníků vysokých škol, kteří u nich píší zajímavé středoškolské i diplomové práce.
Dělat jenom průmysl je prostě málo
„O kosmickém průmyslu se málo mluví a ví, a my si myslíme, že je to škoda,“ vysvětluje Petr Kapoun, jednatel SAB Aerospace. „Naším cílem je tento průmysl ukazovat, a to od školky až po vysokou školu a dávat školákům a studentům možnost si vyzkoušet na reálných projektech práci v kosmickém průmyslu. Dělat jenom průmysl, bez vzdělávání okolo, to je prostě málo. Chceme budovat ekosystém, studenti jsou důležitá součást firmy.“, vysvětluje Kapoun.
Výpočty zatížení rakety
Jedním z diplomantů je například Jakub Zíka, který právě dokončuje magisterské studium na Strojní fakultě VUT. Jeho oborem je stavba letadel, ale v SAB Aerospace se podílí na stavbě části rakety. V rámci své práce totiž počítá, jak musí být zkonstruován nosič družic, aby přežil vysoké zatížení a vibrace při startu i letu rakety. SAB Aerospace vyvinula a dodává dispenser družic evropské rakety VEGA, Jakub Zíka se podílí na konstrukci této části pro její silnější verzi VEGA-C, která má startovat začátkem roku 2021.
Tepelné namáhání ve vesmíru
Ondřej Genco je také studentem Strojní fakulty, ve své diplomové práci zkoumá tepelné vlastnosti panelu z uhlíkového kompozitu, který se právě ve vesmírném průmyslu často používá. „CFRP panel střídavě zahřívám a chladím, abych zjistil jeho tepelnou vodivost a kapacitu. Stejně tak hledám teplotu, kterou už prostě nevydrží. Tyto údaje potom použijeme k výpočtům pro stavbu nových zařízení do kosmu,“ vysvětluje Genco.
Rostliny středoškoláka rostou v přetížení
Může se lidstvo odstěhovat do vesmíru? Účinky snížené gravitace na lidské tělo, ale i rostliny se už dlouho zkoumají na Mezinárodní vesmírné stanici. Jak by to ale vypadalo, kdybychom se stěhovali na planetu, kde je gravitace naopak vyšší? Výzkumu pěstování rostlin ve zvýšené gravitaci se věnuje Martin Kopecký v rámci Středoškolské odborné činnosti. Martin je totiž ve třetím ročníku na gymnáziu, ale už postavil speciální centrifugu, ve které růst rostlin v přetížení zkoumá: „V tomhle zařízení pěstuju hořčici, která roste v přetížení 5G a 10G. Je to vlastně pětkrát nebo desetkrát větší přitažlivá síla, než na nás působí tady na Zemi. Rostliny po určité době ze zařízení vyjmu a zkoumám je ve spolupráci s Mendelovou Univerzitou.“
