Z vyučeného zámečníka renomovaným podnikatelem a mecenášem českého umění. Jindřich Waldes byl mimořádnou osobností, která za sebou kromě celosvětově známé značky Koh-i-noor zanechala také významnou sbírku českého umění převážně z období 18. až 20. století. Vznikala v průběhu dvaceti let, mezi dvěma světovými válkami a obsahovala jména, jako byl Kupka, Slavíček, Špála, Filla nebo Presiler. Na aukční scéně se objevují sporadicky a představují tak mimořádnou investiční příležitost. Nyní mohou část z nich sběratelé spatřit na aukci galerie USTAR, která se koná 22. září. K těm nejprestižnějším, která mohou investoři zakoupit, se řadí obraz Zlatá ulička od Antonína Slavíčka.
Příběh Jindřicha Waldese představuje život na svou dobu mimořádné osobnosti, která pro tehdejší Československo představovala morální i finanční podporu, a to svými aktivity národního a kulturního významu. Waldes přesvědčený, že podnikatel musí kvalitní a racionální výrovou sloužit veřejnosti. Chápal důležitost vědeckého výzkumu, byl majitelem několika patentů, včetně nejznámějšího stiskacího knoflíku – zakládačky a dbal na to, aby firma používala nejmodernější výpočetní techniku.
Pokrokový ale byl nejen svou podnikatelskou činností, ale významně podporoval také kulturu a umění: „V době těsně před založením Československa vyvstávaly hlasy, že žádný český národ není, protože nemá ani žádné umění. Jindřich Waldes to chtěl změnit, a proto se rozhodl na svých cestách po zahraniční skupovat díla českých umělců s cílem navrátit je do vlasti,“ říká k založení Waldesovy sbírky Pavel Urban, majitel galerie USTAR.
Zrození sbírky
První nákupy uměleckých děl přišly v roce 1917 a od této doby se Obrazárna po každý rok rozrůstala o stovky děl významných českých umělců: „Jindřich Waldes za dvacet let nashromáždil mimořádnou sbírku českého umění. Tato unikátní kolekce představovala jeden z nejprestižnějších a nejcennějších souborů uměleckých děl v Čechách v období první republiky. Zahrnovala mistrovská díla od renomovaných českých umělců převážně z období 18. až 20. století, jejichž základ tvořily obrazy Františka Kupky,“ upřesňuje Urban a dodává, že Waldes disponoval mimořádnou schopností rozpoznat a podpořit talentované umělce.
Těžiště československého sběratelství
V roce 1938 tato výjimečná sbírka obsahovala přes dva tisíce obrazů, téměř pět tisíc grafik a přes sto padesát plastik. Součástí byla díla i tehdejších umělců představujících moderní české umění, jako byl Preisler, Špála nebo Filla. „Každé dílo ze sbírky se sebou nese značnou uměleckou hodnotu a příběh. Waldes, známý svou skvělou intuicí pro kvalitu a originalitu, shromažďoval obrazy, které dnes představují klíčové body v historii českého umění,“ říká majitel galerie s tím, že Waldesovu sbírku můžeme bez nadsázky označit za těžiště sběratelství v Československu. Podle něj obrazy nejsou obrazy pouze estetickým zážitkem, ale také historickým dokumentem, který ilustruje vývoj uměleckých směrů a osobních stylů významných českých malířů.
Po okupaci Československa vzhledem k Waldesovu židovskému původu byla sbírka v roce 1939 zabavena gestapem a Jindřich Waldes byl transportován do koncentračního tábora v Buchenwaldu. Ačkoliv se ho rodině z tábora podařilo vykoupit a zajistit cestu do Ameriky, zemřel na cestě v roce 1941. Unikátní kolekce byla po válce zestátněna a stala se majetkem Národní galerie. V roce 1996 pak dostala rodina Jindřicha Waldese většinu výtvarných děl včetně významných Kupkových obrazů zpět.
Mimořádná investiční příležitost
Obrazy z Waldesovy obrazárny přitahují velkou pozornost nejen kvůli jejich umělecké hodnotě a investičnímu potenciálu, ale také kvůli historickému kontextu a jejich vzácnosti. „Každé takové dílo je připomínkou české historie a vlastenectví, který Waldesova sbírka reprezentuje,“ říká Pavel Urban a dodává: „Proto mě velmi těší, že mohu část těchto výjimečných uměleckých děl nabídnout investorům také v rámci naší aukce, která se koná v neděli 22. září. K nejvýznamnějším dílům, která nabídneme, patří Zlatá ulička od Antonína Slavíčka, či díla Juliuse Eduarda Mařáka, Antonína Chittussiho, Augusta Bedřicha Piepenhagena, Norberta Grunda či Jana Jakuba Hartmanna,“ uzavírá k Waldesově sbírce Pavel Urban, majitel galerie USTAR.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
