Když se loni v říjnu na Sinaji zřítil ruský letoun společnosti Metrojet a zahynulo 224 lidí, k odpovědnosti se za pár hodin přihlásila egyptská odnož Islámského státu (IS). Ani ne o týden později Britové řekli, že mají podezření na bombu. Americké úřady souhlasily, poukazovaly na IS. Rusové za dva týdny poté ohlásili, že za pádem stroje byl teroristický útok. Případ uzavřen, zdálo by se. Ale Egypt všechny tyto teorie označil za předčasné, píše britský týdeník The Economist.
V prosinci egyptští vyšetřovatelé zveřejnili předběžnou zprávu hovořící o tom, že pro terorismus nebo bezpečnostní selhání nesvědčí žádné důkazy. Závěrečnou zprávu dosud nevydali (přinejmenším veřejně). Jenom v únoru prezident Abdal Fattáh Sísí nepřímo potvrdil, že šlo o teroristický útok.
Teď Egypt vyšetřuje další neštěstí, zřícení letadla společnosti EgyptAir, které spadlo do Středozemního moře 19. května. Zahynulo 66 lidí. Šéf týmu egyptských vyšetřovatelů, který se zabýval už pádem stroje Metrojetu, ohlásil, že předběžná zpráva bude hotová za měsíc. Jen málokdo je však přesvědčen o tom, že katastrofu osvětlí, zvlášť proto, že kauza je pro Egypt nepříjemná.
„Vyšetřování si žádá čas, není proč uspěchat závěry,“ řekl Sísí. Jenže Egypt si vypěstoval schopnost vést nekonečná vyšetřování, která nikam nevedou nebo přinesou výsledky příznivé pro zemi. Někteří si vzpomenou na let číslo 990 společnosti EgyptAir, který skončil v moři u amerického pobřeží v roce 1999. Americké úřady tehdy uvedly, že stroj navedl k zemi pilot, a předložily přesvědčivé důkazy. Egypt utratil miliony dolarů za to, aby dokázal něco jiného.
A existují další hojné příklady, například egyptské vyšetřování smrti osmi mexických turistů a čtyř místních průvodců v západoegyptské poušti loni v září. Není téměř pochyb o tom, co se stalo: skupinu zasáhl letecký úder egyptské armády. „Průhledné“ vyšetřování Káhiry bylo ale podrýváno zákazem, aby novináři o incidentu psali nebo jej prošetřovali. Žádné závěry nebyly zveřejněny. Egyptské úřady obvinily cestovní kancelář, že turisty poslala do zakázané oblasti. V polovině května vyjádřilo mexické ministerstvo zahraničí ohledně průběhu vyšetřování „překvapení a nespokojenost“.
Itálie reagovala ještě silněji na egyptské vyšetřování smrti Giulia Regeniho, italského studenta zabývajícího se v Káhiře egyptskými odbory, což je citlivé téma. Regeni zmizel 25. ledna a o dva týdny později bylo nalezeno jeho tělo. Neslo známky mučení, poznávací značku bezpečnostních služeb. Vyšetřovatelé ale nabídli jiné vysvětlení jeho smrti a odmítli se ptát na vyšších místech. V březnu egyptská policie oznámila, že zastřelila čtyři lidi zodpovědné za Regeniho smrt: muže, kteří se „převlékali za policisty, unášeli cizince a kradli jejich peníze“.
Tomu věří mimo Egypt jen málokdo. Itálie v dubnu odvolala svého velvyslance kvůli neochotě egyptských úřadů spolupracovat. Neposkytly příslušné záběry z kamer a telefonní záznamy, uvedli italští představitelé. Několik otázek zůstává nezodpovězeno: proč si Regeniho únosci nechali ještě týdny jeho věci poté, co ho zabili? Proč by ho zloději mučili? A proč nebyli zatčeni, ale zabiti? Nikdo neočekává, že by odpovědi přišly z Káhiry.
Egyptští vyšetřovatelé se už zase přou s ostatními (a mezi sebou), tentokrát o okolnostech pádu letounu EgyptAiru. Odmítli spekulace, že se letadlo před pádem otřáslo nebo že na palubě vybuchla bomba. Provládní média píší o těchto možnostech jako o zahraničím spiknutí s cílem oslabit Sísího, který se prohlašuje za ochránce Egypta. Zřícení letadla patrně zasadí další ránu egyptskému turistickému průmyslu, hlavnímu pilíři ekonomiky a důležitému zdroji cizí měny.
Sísí už si stěžoval na „pokus bránit našemu vyšetřování“. Nařídil úřadům, aby veřejnost informovaly o všech nálezech. To už ale prohlašoval v minulosti. „Nic nebudeme skrývat,“ řekl po pádu stroje Metrojetu. Jeho vláda ale v odhalování pravdy selhává.
