TOP 09 na tiskové konferenci vyzvala senátory, aby zvolili předsedou komory pouze toho, kdo odvolá podpis šéfa Senátu pod nedávným prohlášením čtyř ústavních činitelů ke vztahům s Čínou. Dokument, který přijali premiér, prezident a předsedové obou komor Parlamentu v reakci na setkání tibetského duchovního vůdce dalajlamy s ministrem kultury Danielem Hermanem (KDU-ČSL), spolupodepsal současný předseda Milan Štěch (ČSSD). O funkci usiluje po obměně třetiny horní komory znovu, jeho souhlas s prohlášením část senátorů kritizuje.
„Prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů, kterým se distancovali od standardního pracovního kroku člena české vlády, ponížilo ČR a ohrozilo její důstojnost v očích svobodného světa. Senát má jedinečnou příležitost tuto situaci na své ustavující schůzi napravit,“ řekl novinářům senátor TOP 09 Tomáš Czernin.
Na ustavující schůzi Senátu, která se bude konat 16. listopadu, chce Czernin svou dnešní výzvu zopakovat. „Pevně doufám, že pro Senát bude čest ČR dostatečnou prioritou,“ uvedl. Zda by TOP 09 preferovala jiného předsedu horní komory než Štěcha, nechtěli dnes představitelé strany komentovat.
Téma prohlášení ke vztahům s Čínou bude zřejmě i námětem mimořádné schůze Sněmovny. Představitelé TOP 09 dnes tuto možnost odmítli komentovat s tím, že na čtvrtek svolali společnou tiskovou konferenci s představiteli další pravicové opoziční strany ODS. Podle zákulisních informací bude opozice žádat svolání mimořádné schůze na příští týden. Dnes budou o dokumentu jednat ústavní představitelé na schůzce s prezidentem.
Štěch je zatím jediným kandidátem na šéfa Senátu. Opakovaně odmítl, že by podpisem prohlášení překročil své pravomoci. Část senátorů chce téma projednávat na plénu. Už dříve uvedl, že s prohlášením souhlasil, protože odpovídá principům strategického partnerství mezi ČR a Čínou.
Prohlášení kromě Štěcha podepsali prezident Miloš Zeman, předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) a premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Zdůraznili v něm, že Česko „při naplňování své dlouhodobé politiky vůči Čínské lidové republice vychází z principů strategického partnerství mezi oběma zeměmi a ze vzájemného respektu ke svrchovanosti a územní celistvosti Čínské lidové republiky, jejíž je Tibet součástí“. Stručný dokument rovněž obsahuje ujištění, že „osobní aktivity některých českých politiků nejsou výrazem změny oficiální politiky“.
Kritici včetně některých členů vládních stran toto prohlášení označili mimo jiné za vazalské a poníženecké. Jeho signatáři podle nich ustoupili nátlaku jiného státu a v zájmu možných obchodních výhod obětovali hrdost a sebevědomí vlastních občanů.
