Vitaminy fungují v těle jako katalyzátor a podílejí se na metabolismu cukrů, tuků a bílkovin. A ačkoli je tělo inteligentní a na jakoukoli poptávku důležitých látek v těle dokáže zareagovat okamžitou výrobou, u některých vitaminů to neumí. Proto je hlavně na nás, abychom mu je dodali.
Už někde na základce jste se učili, že vitaminy jsou látky nezbytné pro život. Jejich primární funkcí je zajistit látkovou výměnu (metabolismus štěpení bílkovin, tuků a cukrů), podílejí se na správném vývoji a také usnadňují zpracování minerálů a stopových prvků. Jejich nedostatek, tzv. hypovitaminóza, se často projevuje poruchami přirozených funkcí těla nebo jejich útlumem, jež mohou později propuknout jako závažné onemocnění. „Máte-li vitaminů nadbytek, mluví se o hypervitaminóze. V tomto případě postačí snížit jejich příjem, „předávkování“ vitaminy rozpustnými ve vodě prakticky není možné. Ledviny jejich nadbytek z těla vyloučí. Mnohem složitější je to se skupinou vitaminů rozpustných v tucích, kdy dochází k hromadění v organismu, játrech, a jejich zvýšená přítomnost se může po delším čase projevit zdravotními problémy,“ říká Mgr. Alena Balíková Přídová, hlavní výživová poradkyně NATURHOUSE.
Které jsou které?
Základní skupiny vitamínů jsou ty, které jsou rozpustné ve vodě (hydrofilní), a ty rozpustné v tucích (lipofilní). Lipofilní vitaminy zahrnující A, D, E, K charakterizuje dlouhodobější zásoba, a tedy není nutné je denně doplňovat, zatímco u skupiny hydrofilní čítající céčko, biotin a ucelenou řadu B komplexu platí pravý opak. V těle kolují v závislosti na vyloučení tekutin prostřednictvím močového ústrojí a jejich obnova musí být pravidelná.
Vitaminová abeceda
A
„Áčko“ máme všichni spojené se zrakem, jakožto preventivním bojovníkem v boji proti šerosleposti. Jeho spektrum účinnosti však zasahuje do všech životně důležitých funkcí od kostí, kvality pokožky až po reprodukční zdraví. Funguje také jako antioxidant a v dnešní době jsou známy především jeho příznivé účinky v rámci prevence protinádorového bujení. „Do jídelníčku zařaďte kuřecí játra, vaječný žloutek, špenát, brokolici, meloun, rybí tuk, mrkev, meruňky a ovoce, jež je charakteristické žlutým až oranžovým zbarvením. Do této skupiny spadá také beta-karoten, který dokáže prodloužit opálení a díky němuž pokožka pod vlivem slunečních paprsků snáze zhnědne,“ říká Mgr. Alena Balíková Přídová, hlavní výživová poradkyně NATURHOUSE.
B komplex
Padají vám vlasy, špatně spíte, máte sklony k nicnedělání, život vám komplikuje zácpa, trpíte na bolestivé afty, zvýšenou tvorbu ekzémů, a co se týká zapomínání, tak v něm vynikáte? Řešení těchto příznaků může být jednodušší, než se zdá. Odpovědí jsou vitaminy skupiny B, označované jako B komplex čítající celkem osm béček. Těmi nejdůležitějšími jsou B1, B6 a B 12. Tiaminu (B1) vděčíme za zdroj a výrobu energie, péči o srdce a díky synergii koenzymů prospívá také nervové soustavě. V rámci přírody vitaminy skupiny B najdete v medu (preferujte ten přímo od včelaře), v kvasnicích a masu. Při jeho nedostatku může propuknout nemoc beri-beri, nechutenství a naši mysl může zatížit těžká deprese či srdeční komplikace. V souvislosti s pyridoxinem (B6) jde především o odpovědnost za tvorbu krvinek, hormonů a funkci s přeměnou a získání glukózy z potravy. Uživatelky hormonální antikoncepce, starší lidé a těhotné ženy jsou nejčastější skupinou, u které je patrnější jeho nedostatek. Kobalamin (B12) příznivě ovlivňuje krvetvorbu, udržuje ve výborné kondici nervovou soustavu, a to zejména periferní nervy. Nízká hladina B12 v organismu může být příčinou poškození žaludku.
Kyselina listová je důležitá především v těhotenství, v rámci zajištění vývoje plodu.
C
Kyselina askorbová obsažená v borůvkách, citrusech, červené paprice, černém rybízu, mangu a v jahodách nedá šanci chřipce, virózám a pomáhá imunitě udržet si náskok v rámci buněčné ochrany, čímž umožňuje rychlou regeneraci porušení kůže. Mírní únavu, podporuje mladistvý vzhled v souvislosti s tvorbou kolagenu a vstřebávání železa. Hypovitaminóza C s sebou přináší krvácení dásní a porušenou obranyschopnost. Ostatně těmito příznaky často trpěli námořníci, kteří podnikali dlouhé cesty po moři bez konzumace ovoce.
D
Za jeho přítomnost vděčíme slunečním paprskům. „Déčko“ dělá naši imunitu odolnější, tudíž vás jen tak nějaké bacily nepošlou do peřin s chřipkou. Napomáhá k efektivnímu vstřebávání a hospodaření s fosforem a vápníkem. Kalciferol obsahují ryby (losos, tuňák), kvasnice a rostlinné oleje. Jeho nedostatkem (signalizující mimo jiné odvápnění kostí a křivici) jsou často ovlivněni kojenci, starší lidé, obyvatelé severních států a také ti, již mají tmavší pleť. Doporučuje se na něj zaměřit v souvislosti s častými zlomeninami.
E
Regeneruje a chrání buňky před působením volných radikálů, čímž komplikuje propuknutí obávané rakoviny. Přirozený zdrojem éčka jsou ořechy, oleje, dýňová či sezamová semena, kukuřice, sýry, hrách, listová zelenina a klíčky. Tokoferol sympatizuje se srdečním oběhem, léčí kožní komplikace (akné, spálení od sluníčka, zaceluje jizvičky), u starších lidí zamezuje vzniku aterosklerózy a spolu s vitamínem C představuje silné protivníky obávané demencí. V neposlední řadě navyšuje plodnost a působí jako živá voda pro spermie. Jeho absence v organismu se může projevit svalovou nedostatečností, což ovlivňuje chůzi a její stabilitu.
F
Vitaminem F jsou označovány esenciální mastné kyseliny (linolová, linoleová a arachidonová). Jsou základem pro tvorbu a funkci buněčných membrán, ovlivňují naší energii, stav vlasů, pokožky a nehtů, dále pomáhají snižovat hladinu cholesterolu v krvi. Zajímavé je, že nás chrání před nadváhou. Potraviny, které jím oplývají, jsou rostlinné oleje, slunečnicová a lněná semínka, sójové boby, obilné klíčky, arašídy, ořechy, avokádo a mandle.
H
Je součástí enzymů, které rozkládají, tráví cukry, tuky a bílkoviny za vzniku energie pro naše buňky. Biotin přijímáme nejen stravou, ale zároveň jej pro náš organismus vyrábí bakterie osídlující střevo. Ze stravy jej můžeme přijímat v játrech a vaječném žloutku.
K
Je zodpovědný za srážení krve, regeneruje buňky a tím násobí jejich růst, kosti „káčku“ vděčí za proces mineralizace. Trpíte častým krvácením z nosu? Tak preventivně obohaťte svůj jídelníček o listovou zeleninu (rukola, polníček, špenát, zelí, kapusta), chřest, zelenou petržel, řeřichu a také mléčné výrobky (sýr, máslo). U lidí s dostatkem vitaminu K bylo prokázáno až o 45 % nižší riziko zlomenin. Tip: Pacienti užívající Warfarin (lék používaný k ředění krve, např. po embolii) musí výše uvedené potraviny konzumovat v minimálním množství.
P
O tzv. bioflavonoidech se zatím tolik nemluví. Prospívají křečovým žilám, zpevňují žilní stěnu a pomáhají proti hemoroidům a s léčbou bércových vředů. Jejich absence v organismu nahrává do noty snadné a časté tvorbě podlitin. Tyto látky najdete například v borůvkách, citrusech a hroznovém víně.
