V dnešní moderní době máme možnosti k tomu být zdravější než kdykoli předtím. Ironií však je, že místo toho čelíme výzvám spojeným s rychlým životním tempem a stresovým situacím, které mají vliv na naše tělo i mysl. Tento trend se stal ještě zřetelnějším i během koronavirové krize a s ní spojenými lockdowny. Další ranou pro naši životosprávu může být zrušení spoluúčasti zaměstnavatelů a zaměstnanců na zaměstnaneckém stravování. Pokud k tomu dojde, bude ohrožen roky budovaný, a především velmi funkční systém.
Je třeba si uvědomit, že kvalita a pravidelnost stravování ovlivňuje nejen naše fyzické zdraví, ale i naši mentální kondici a celkovou výkonnost. A to včetně naší schopnosti zvládat stres, být produktivní, a především se cítit dobře. Bohužel právě v práci, kde trávíme minimálně čtyřicet hodin týdně, je stravování často opomíjené.
Vhodnému stravování zaměstnanců nejde vstříc ani návrh na zrušení povinné spoluúčasti zaměstnanců a zaměstnavatelů na stravování v rámci tzv. konsolidačního balíčku, který je aktuálně projednáván. Toto případné opatření osobně považuji za krátkozraké a problematické. Vláda mnohokrát avizovala, že jí představená opatření budou přijímána ve prospěch veřejných rozpočtů a jako podpora zdraví obyvatel. Sám nejsem ekonom, ale ve veřejném prostoru jsem zaznamenal názory expertů, že zrušení spoluúčasti bude naopak pro státní kasu znamenat nové výdaje, nikoliv krok k jejich konsolidaci. Zejména je však třeba nahlas a důrazně varovat před dopady tohoto kroku na zdraví zaměstnanců. A především veřejně přiznat, že tyto „úspory“ budou mít z dlouhodobého hlediska obrovský dopad do veřejného zdravotnictví a budou znamenat nemalé náklady navíc na velmi dlouhou dobu.
Platí, že pokud zaměstnanci přestanou pravidelně konzumovat jídlo dostatečné kvality, a to jak z hlediska vstupních surovin, jejich skladování, tepelného zpracování, tak i přiměřenosti a pestrosti stravy, dojde k výraznému navýšení rizik onemocnění jako jsou obezita, cukrovka 2. typu, vysoký krevní tlak, případně nádorová onemocnění. Pro představu dle dat z roku 2023 trpí nadváhou a obezitou 66 % dospělé populace a vysokým krevním tlakem trpí 40 % populace ve věku 25-64 let. Tato čísla se se zavedením diskutovaného opatření dle předpokladů ještě zvýší, což povede k dalším nárokům na naše zdravotnictví, a tedy vyšším výdajům ze státní kasy.
Zdravotní péče v naší zemi je poskytována většinově z veřejných zdrojů. Je tak v naprostém pořádku, pokud stát, entita na jejíž vrub jdou náklady na léčbu nemocí, účelově podporuje formy prevence, které pomáhají společnosti být zdravější a náklady na zdravotní péči udržovat v přijatelných mezích. Pravidelná a kvalitní strava je jednoduchou, ale překvapivě velmi účinnou prevencí a je logické a naprosto v pořádku, pokud stát nastavuje prostředí, které motivuje k dodržování takovéto prevence, už jen proto, aby se zdravotnický systém díky nadměrným a neočekávaným nákladům, nezhroutil. Doplňme, že zaměstnanecké stravování je, co do kvality vstupních produktů, vhodné tepelné úpravy potravin a hygieny provozu jednou z nejčastěji kontrolovaných oblastí veřejného stravování a už proto je obecně považováno za smysluplný nástroj zdravotní prevence.
Historicky se nám povedlo vybudovat fungující systém zaměstnaneckého stravování, který podporuje zdravé stravovací návyky a tím slouží zaměstnavatelům, zaměstnancům, ale ve výsledku také zdravotním a sociálním systémům. Zrušením systému spoluúčasti riskujeme, že miliony zaměstnanců přijdou o pravidelnou a vyváženou stravu během pracovní doby.
Pravidelné a kvalitní stravování je nejen otázkou dobrého pocitu a pracovní produktivity, ale zejména to je investice do našeho dlouhodobého zdraví. Pevně věřím, že vládní politici přehodnotí svůj dosavadní návrh a ustoupí od kroku, který nic nepřináší, jen boří.
RNDr. Pavel Suchánek, výzkumný a vývojový pracovník IKEM – Institutu klinické a experimentální medicíny a šéf FitBee, společnosti zaměřující se na výživové poradenství.
