Právo zúčastnit se jednání bankovní rady s poradním hlasem dává ministru financí nebo jinému pověřenému členovi vlády zákon o ČNB. Ten však současně zakazuje bankovní radě nebo jejím členům vyžadovat či přijímat pokyny od kohokoliv, včetně vlády. Bankovní rada proto paní ministryni na svém měnověpolitickém jednání 5. srpna vyslechla, avšak většinově došla k závěru, že pro plnění hlavního mandátu, tedy zajištění cenové stability, je za dané makroekonomické situace nutné dále zvýšit úrokové sazby a současně avizovat jejich další nárůst v nejbližším období. ČNB dle zákona podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu pouze za předpokladu, že tím není dotčen její hlavní cíl, kterým je péče o cenovou stabilitu.
Zvyšování sazeb v době inflačních tlaků a jejich snižování v obdobích, kdy naopak hrozí recese spojená s poklesem cen, je principem fungování měnové politiky. Cílem zvyšování sazeb je prostřednictvím snížení dostupnosti úvěrů a tím celkové poptávky v ekonomice brzdit inflační tlaky. ČNB byla dána nezávislost právě proto, aby vystupovala výhradně ve veřejném zájmu a nezvýhodňovala specifické skupiny osob, instituce či sektory ekonomiky. Tímto veřejným zájmem je nyní z pohledu ČNB její úsilí o to, aby se dočasně zvýšená inflace nepřelila do dlouhodobého růstu cen nad 2procentní inflační cíl ČNB, který by byl pro ekonomický vývoj této země škodlivý.
ČNB je proto odhodlána upevňovat očekávání domácností i firem, že současná zvýšená inflace je pouze dočasná a že se příští rok začne vracet ke 2 procentům, a k tomu použít hlavní nástroj své měnové politiky v podobě úrokových sazeb. Připomínám, že současné úrokové sazby jsou po odečtení inflace stále hluboce záporné, a proto je třeba pokračovat v jejich návratu směrem ke kladným úrovním.
Autorem je guvernér ČNB Jiří Rusnok
