Před třemi měsíci vstoupila v platnost směrnice Evropské unie o whistleblowingu. Od 17. prosince 2021 tak instituce přímo zřizované státem mají povinnost vést oznamovací kanály, které zaměstnanci, dodavatelé, klienti či kandidáti o práci mohou bezpečně využít k oznámení protiprávního jednání. Jen za poslední rok a půl se do české whistleblowingové platformy Nenech to být přihlásilo přes 200 firem i státních institucí. Přestože se stále čeká na schválení zákona o ochraně oznamovatelů, který by působení směrnice rozšířil i na soukromý sektor, zavádí řada velkých českých firem whistleblowingové kanály již nyní.
„Prvotní reakce na zavádění whistleblowingových kanálů byly mezi veřejností hodně rozdílné, zejména kvůli negativnímu vnímání oznamování zakořeněnému v minulém režimu. Od našich klientů však dostáváme kladnou zpětnou vazbu, protože za tímto nástrojem vidí reálné přínosy. A výsledky lze vidět třeba i na Slovensku, kde jen slovenský Úrad na ochranu oznamovateľov obdržel za půl roku přes dvě stě oznámení. Oznamovatelé přitom upozorňují nejen na nekalosti, ale často dávají také podněty ke zlepšení,“ vysvětluje Jan Sláma, CEO a spoluzakladatel whistleblowingové platformy Nenech to být (NNTB.cz). Tu využívá v 75 jazykových mutacích přes 2 250 organizací na čtyřech kontinentech, v zahraničí provozovanou pod názvem FaceUp. Kromě tuzemska, kde je NNTB.cz nejpoužívanějším poskytovatelem řešení, má česká firma velkou část klientů také v Jihoafrické republice, Spojených státech či Zimbabwe.
Evropská směrnice se aktuálně týká na dvě stě státních orgánů, krajů a obcí s více než deseti tisíci obyvateli i veřejných institucí. A ač vešla v platnost teprve před třemi měsíci, whistleblowingu se řada institucí věnuje již delší dobu. Mezi prvními zavedl whistleblowingový kanál úřad města Brna do všech svých částí. Ten již řadu let provozoval protikorupční linku. „Zavedení anonymního oznamovacího kanálu se nám velmi osvědčilo. Původně jsme ho vnímali pouze jako nástroj prevence před korupčním jednáním. Nicméně oznamovatelé tento nástroj využívají. Už jsme jeho prostřednictvím obdrželi několik desítek podání,“ uvedl Petr Štika, tajemník úřadu Brno-střed. Městská část Brno-střed od zavedení nástroje NNTB.cz na podzim 2021 získala několik podnětů v rámci pracovněprávních vztahů, jejich prošetření pak vedlo i k ukončení pracovního poměru s jednou vedoucí osobou. „Situaci jsme vzali velmi vážně, protože pracovní prostředí považujeme za důležité. Díky anonymnímu oznamovacímu kanálu jsme mohli svým zaměstnancům vytvořit důstojné pracovní podmínky. Zajímavé je, že na těchto pracovištích pak došlo ke zvýšení celkového pracovního výkonu,“ dodává Štika.
Nevyužitý potenciál pro firmy
Ačkoli stále nebyl schválen transpoziční zákon, který má působení směrnice rozšířit i na soukromý sektor, nečekají s jeho zaváděním ani přední české firmy. Uvědomují si totiž význam takového HR nástroje a pozitivní přínos, který jejich byznysu může přinést. „Protože ve Sportisimu je pro nás komunikace se zaměstnanci priorita, rozhodli jsme se také pro zavedení interního oznamovacího kanálu NNTB, který nám pomáhá být s nimi ještě víc v kontaktu a dostávat od nich zpětnou vazbu. Praxe nám ukazuje, že nám teď zaměstnanci posílají různé i méně závažné podněty, drobné zlepšovací návrhy nebo pozitivní zpětnou vazbu. Zatím jsme zaznamenali jen pozitivní reakce zaměstnanců, kteří NNTB akceptovali jako přívětivý nástroj, jehož prostřednictvím mohou dávat zpětnou vazbu přímo vedení společnosti,“ říká Tomáš Rodný, HR director ve Sportisimu. Tento nástroj již zavedly například i AAA Auto, DPD, Zásilkovna, Pilulka.cz či Zentiva.
Podle průzkumu EY ztrácí průměrný podnik kvůli interním podvodům až 5 % svých příjmů. Nejspolehlivějším způsobem, jak nekalosti ve firmě odhalit, je podle dat Asociace certifikovaných vyšetřovatelů podvodů (ACFE) whistleblowing. Ten vloni stál za 43 % všech odhalených protiprávních jednání ve firmách. Za whistleblowery se označují lidé, ať už zaměstnanci, zákazníci či třeba dodavatelé, kteří upozorní příslušné orgány na podezření z protiprávního jednání, které v práci nebo firmě zaznamenali. V praxi se však whistlebloweři po oznámení často setkávají s pomstou ve formě finančního znevýhodňování, s šikanou ze strany ostatních zaměstnanců nebo rovnou s vyhazovem. Obava z negativních následků přitom často lidi odrazuje od toho, aby na podezřelé chování upozornili. „Firmám se proto vyplatí vsadit na bezpečné digitální řešení v podobě whistleblowingové platformy. Ta nabízí zabezpečený komunikační kanál, striktně omezené přístupy jsou často dostupné odkudkoli, pomůžou splnit veškeré povinnosti a zvládají rychle reagovat na případné legislativní změny,“ doporučuje David Špunar, COO a spoluzakladatel platformy NNTB.
Více o NNTB.cz
První český startup zabývající se problematikou whistleblowingu skrze vlastní platformu. Ta pod lokálním názvem Nenech to být vznikla v roce 2017 jako studentský projekt s cílem řešit šikanu na školách. Ve světě funguje již ve 75 jazykových mutacích s názvem FaceUp. Od roku 2020 se NNTB.cz zaměřuje také na firemní klientelu a pomoc se splněním podmínek v rámci zákona o ochraně oznamovatelů. Jejich whistleblowingovou technologii využívá přes 2 250 organizací na čtyřech kontinentech. Hlavním produktem firmy je digitální schránka důvěry, která vytváří bezpečnější a otevřenější pracovní prostředí skrze anonymní upozornění a následné řešení událostí, podezření či nekalostí. Doposud platforma poskytla důvěrný prostor pro více než 10 000 podnětů ve firmách a školách po celém světě. V roce 2020 stála společně s advokátní kanceláří Gali Legal za vznikem České whistleblowing asociace. Zakladatelé Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm za své projekty sociálního podnikání získali řadu světových ocenění.