Automatizace výroby za použití průmyslových robotů se již dávno stala běžnou součástí výrobních procesů velkých průmyslových firem. Díky jejich vlivu se principy Průmyslu 4.0 postupně dostávají i do menších podniků a hlavně oborů, které dříve stály mimo hlavní proud digitalizace – jako například prodej, finance, bankovnictví nebo administrativa.
Podle průzkumu společnosti ManPower, prezentovaném na Světovém ekonomickém fóru v Davosu v roce 2017, více než 90 % zaměstnavatelů očekává, že jejich společnost bude v příštích dvou letech ovlivněna digitalizací a automatizací. ManPower odhaduje, že až 45 % každodenních pracovních činností, za které jsou dnes lidé placeni, by mohlo být automatizováno s aktuálně dostupnými technologiemi.
Takovéto změny budu mít nevyhnutelný dopad na trh práce. Studie poradenské společnosti Deloitte z března letošního roku uvádí, že “robotizace a automatizace ovlivní v příštích letech asi polovinu pracovních pozic v Česku.” Nezaměstnanost se ale kvůli tomu zřejmě výrazně nezvýší, naopak, automatizace podle studie přispěje k vytrvalému růstu české ekonomiky.
Je to dáno tím, že i když širší uplatnění automatizovaných strojů a kolaborativních robotů ve výrobě pomáhá firmám částečně řešit palčivý problém s nedostatkem lidské síly, zaměstnanci přesto pro většinu oborů zůstávají klíčoví.
Zajímalo nás, jak zavádění prvků Průmyslu 4.0 ovlivňuje právě oblast lidských zdrojů – tedy nábor zaměstnanců, jejich školení a případnou rekvalifikaci a zda jej zaměstnanci vnímají pozitivně nebo naopak jako ohrožení svých pracovních pozic. Obrátili jsme se proto na naše partnery s krátkou anketou, která zjišťovala, jak 4. průmyslová revoluce mění práci personalistů.
Jelikož o dopadech automatizace a robotizace existuje mezi laickou odborností mnoho předsudků, zejména obavy o ztrátu místa, je informovanost a osvěta mezi řadovými zaměstnanci naprosto zásadní. Ve společnosti SKF proto komunikují o důvodech zavádění automatizace nejenom se zaměstnanci, ale i se zástupci firemních odborů. Zřejmě i díky této otevřenosti ji vnímají jejich zaměstnanci veskrze pozitivně a „zejména ti technicky zaměření mají upřímnou radost z nových hraček,“ uvedl Jaroslav Rejcha, Finance and Administration Manager závodu SKF Lubrication Systems CZ v Chodově u Karlových Varů.
Všichni oslovení se také shodli na tom, že školení zaměstnanců na oblast Průmyslu 4.0 se stalo již naprostou samozřejmostí, která probíhá jak průběžně při zavádění nových výrobků a technologií, tak i formou cílených školení. Přesto každá společnost volí jiné metody, jak své zaměstnance vzdělávat.
Například v České spořitelně se podle HR managerky Petry Dvořákové o školení nových technologií stará skupinka nadšenců, tzv. Digi Gurus, kteří si nové technologie „osahají“ jako první a potom vlastním příkladem nenásilně zaučují své kolegy. V Siemensu naopak probíhají cílená školení zaměřená na různé vrstvy zaměstnanců od manažerů přes prodejce po řadové zaměstnance.
To, že roboti nevytlačí zaměstnance, ale naopak jim zpříjemní a usnadní práci, jsou přesvědčeni všichni, kteří se Průmyslem 4.0 zabývají, ať už jako dodavatelé technologií či jejich uživatelé. Zkušenosti z praxe dokládají, že tam, kde došlo k automatizaci výroby, větší digitalizaci a nasazení kolaborativních robotů, vzrostla efektivita práce, přesnost výroby a firmě se uvolnili zaměstnanci, které mohla přesunout na jiné, kvalifikovanější práce s větší přidanou hodnotou. Žádné masové propouštění se rozhodně nekoná.
„Ušetřené kapacity jsou přesunuty na jinou část výroby, tímto způsobem je vyřešena situace s nedostatkem pracovních sil či nutnost zvýšení výrobního taktu,“ uvádí Michal Černý ze SICK. Stejnou zkušenost uvádějí i další podniky, které si automatizací a robotizací hlavně řeší problém s nedostatkem zaměstnanců.
„Lidé si často představují, že roboti nahradí lidské pracovníky jedna ku jedné,“ vysvětluje Petra Jeřábková, HR managerka společnosti Siemens Česká republika. „Tak to ale ve skutečnosti není – roboty lidskou práci především doplňují: ulehčují práci, která je příliš namáhavá, převezmou část rutinní práce, měří a kontrolují kvalitu,“ a dodává, že Siemens plánuje do zavádění robotických a digitálních řešení ve výrobě i podpůrných procesech investovat v letech 2017 – 2024 odhadem 7 miliard Kč.
Průzkum ManPower dokládá, že nové technologie mohou být drahé a vyžadují lidi se specifickými dovednostmi, takže zaměstnavatelé stále váhají, zda přijmout automatizaci a rozloučit se s pracovníky. Naopak, většina zaměstnavatelů očekává, že zavádění automatizace a digitalizace přinese v konečném důsledku nárůst zaměstnanosti.
Firmy si velice dobře uvědomují, že i přes pokroky ve vývoji technologií jsou to právě zaměstnanci, kteří jsou pro úspěch firmy klíčoví. „V tuto chvíli si nedokážeme představit, jak bychom mohli pomocí automatizace a robotizace nahradit přidanou hodnotu, kterou jednoznačně přináší naši schopní a specializovaní zaměstnanci,“ říká Petra Majerová, HR Managerka společnosti SIDAT. I když automatizace a robotizace může částečně řešit problém s nedostatkem pracovních sil, na prvním místě „byli, jsou a budou lidé a jejich práce, která je pro nás klíčovým zdrojem našeho úspěchu,“ uvedl Jaroslav Rejcha z SKF Lubrication Systems CZ.
