Finance jsou disciplínou, kterou musí ovládat nejen každý bankéř, finanční poradce či investiční profesionál, ale i obyčejný člověk, který chce žít v dnešním komplexním světě spokojený život, nenarušovaný finančními problémy. A s tím, jak stále více lidí, kteří podlehli kouzlu všemožných finančních produktů, upadá do dluhové pasti, hovoří se o potřebě osvěty v oblasti finanční gramotnosti čím dál více.
Ekonomové z Iowa State University přitom nedávno objevili onen pomyslný lék, jak učinit generaci vyrůstající v době, jíž vládnou finance, méně zranitelnou. A rada zní jednoduše: vliv financí je třeba nechat působit už od útlého věku. Čím dříve budou dospívající necháni napospas bankám a dalším finančním institucím, tím dříve se ve světě nemilosrdných peněz naučí chodit.
„Vzpomínám si, jak jsem vyrůstal přímo vedle ulice se sídlem banky, kam mě táta vzal, abych si zde založil svůj první bankovní účet. Ale mnoho lidí vyrůstá v prostředí, kde banky nejsou tolik vidět, a v mladém věku není tak snadné se k nim připojit.“ To jsou slova Jamese Browna, profesora financí z Iowa State University, která citoval server Science Daily.
Naše hloupost aneb Jak (ne)kontrolujeme bankovní účty
A i když by si člověk mohl myslet, že je lepší prožít dětství bez bankéřů než s nimi, článek publikovaný odborným časopisem Journal of Financial Economics, kde je Brown jedním z autorů, upozorňuje, že lidé, kteří zůstanou v mladém věku světem moderních financí nepolíbení, to v něm později mohou mít poměrně těžké.
Brown spolu s J. Anthony Cooksonem a Rawleyem Z. Heimerem zkoumal úvěrovou historii osob žijících v oblastech rezervací pro domorodé Američany, kde je v průměru o 20 % nižší počet bank vzhledem k počtu obyvatel. To vědcům umožnilo analyzovat, jaký je dopad vyrůstání v místě s relativně nižším zastoupením finanční institucí.
Ekonomové přitom identifikovali významný negativní vliv na hospodaření s financemi v dospělosti. Konkrétně tito jedinci měli o 7 až 10 bodů nižší kreditní skóre, přičemž efekt na jejich kreditní skóre autoři vyhodnotili jako efekt snížení ročního příjmu o 6 tisíc dolarů. Rovněž u nich byla detekována vyšší míra neplatičství dluhů, a to konkrétně o 2 až 4 procentní body.
Sedm smrtelných hříchů kvantitativního uvolňování – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/Q3KuNw96ok prostřednictvím @roklen24 #centralbank #monetarypolicy #QE pic.twitter.com/O9bmLJ61Ya
— Roklen24.cz (@roklen24) 3. června 2019
Třebaže se zkoumání týkalo specifického segmentu obyvatelstva, Brown věří, že výsledky jsou relevantní pro všechny komunity s málo rozvinutými finančními trhy a oblasti s nízkým počtem finančních institucí. Na druhou stranu výzkumníci zjistili, že tyto negativní vlivy lze kompenzovat přechodem do komunity s rozvinutějšími finančními trhy. Nicméně „vyrovnání“ trvá velmi dlouho; u neplatičství 12 let, u u efektu na kreditní skóre pak dokonce 17 let.
Tato zjištění zároveň podtrhují vzrůstající význam moderních financí jak v ekonomice, tak ve společnosti. V očích jeho odpůrců se pro tento trend vžilo označení „financializace“, které odkazuje právě na sílící roli finančních trhů a finančních institucí. V souvislosti s tím se pak objevují obavy nejen o nedostatečnou finanční gramotnost řady lidí, ale i o negativní dopady na ekonomický růst a produktivitu.
S expanzí pojmu financializace je totiž těsně spojena myšlenka, že finanční sektor již v mnoha zemích dosáhl takového rozměru, že ekonomice už příliš nepomáhá, ba jí spíše škodí. Tyto závěry už přitom podpořilo několik výzkumů; například britskou ekonomiku měl její nabobtnalý finanční sektor stát mezi léty 1995 a 2015 4,5 bilionů liber, tedy 14 % jejího HDP, uvádí server Independent.
Boom financializace světa: Objem aktiv pětkrát větší než globální ekonomika
