Více přátel jako záruka šťastného života? U inteligentů to neplatí


17:34 • 3. ledna 2019

Tagy: výzkum, životní prostředí

Žijeme ve světě intenzivního sociálního kontaktu, a to ať už přímého fyzického, nebo - pro některé častěji - pomocí sociálních médií. Socializujeme se tak v podstatě na každém kroku. Jsme však díky tomu šťastnější? Podle psychologického výzkumu ano, ale týká se to pouze některých z nás. Konkrétně jde o ty "hloupější".

Mnohé vzory chování a pocitů vychází z našich genů. Ač jsme lidmi moderními, nezapřeme v sobě přirozené pudy a některé potřeby předků homo sapiens. Psychologové Norman Li a Satoshi Kanazawa z London School of Economics a Singapore Management University se rozhodli ve výzkumu otestovat, co z moderních znaků společnosti dělá lidi šťastnými, resp. nešťastnými. Řídili se hypotézou evolučního dědictví neboli savannah theory. Tato teorie říká, že v mnohých situacích se chováme z podstaty stejně jako naši předkové, kteří chodili po afrických savanách, avšak s jinými “kulisami” kolem nás.

Štěstí zkoumali na dvou faktorech moderní doby - na míře socializace, tedy kolik má člověk sociálního kontaktu s okruhem přátel, a také na míře zalidnění oblasti. Empirická studie míry zalidnění vyšla podle očekávání negativně. Tedy, že s mírou zalidnění oblasti, kde osoba žije, klesá pocit jejího štěstí. Studie analyzovala data rozhovorů provedených The National Longitudinal Study of Adolescent Health z let 2001-2002, kdy na otázky odpovídalo přes 15 tisíc jedinců ve věku 18 až 28 let.

Ukázalo se, že lidé, kteří v té době žili na venkově, byli v životě obecně šťastnější. To tudíž nahrává zmiňované savannah theory, která říká, že se ve větších skupinách lidí cítíme nejistě. Podle několika zdrojů se ideální číslo pohybuje zhruba okolo 150 lidí. Podle velikosti mozkové kůry a porovnání s jinými primáty a jejich velikostí tlup je tak ideální fungovat ve skupině o maximálním počtu 150 lidí, uvádí antropolog Dunbar. Podle něj měla relativně moderní skupina lovců a sběračů zhruba 148,4 lidí.

Restaurace, svatby, pivo. Když mileniálové ničí tradiční odvětví

Studie rovněž přišla s poznatkem, že lidem s vyšší inteligencí vadí hustější zalidnění oblasti méně. Autoři výzkumu tvrdí, že naší nejinteligentnější předci se byli schopni adaptovat v savanách na větší skupiny lidí kvůli větší strategické flexibilitě, a stejně tak jsou na tom i jejich prapotomci v urbanizovaných centrech.

Druhým sledovaným znakem výzkumu byl počet a intenzita přátelských vztahů. Obecně se v akademické obci věří v to, že dobrá přátelství přináší pocit štěstí v životě. Jedním z možných vysvětlení je sounáležitost k někomu a touha sdílet svoje zážitky. Avšak z odborného hlediska tento faktor ještě nebyl vysvětlen, uvedli ve studii Li a Satoshi. Autoři se proto více opírají o savannah theory, kdy větší a pevnější přátelství či spojenectví byla klíčem k přežití v krutých podmínkách.

Ze sebraných dat vyplývá, že kvalitní přátelství zvyšuje spokojenost se životem u většiny lidí. Do této většiny však nepatří lidé s vysokou inteligencí. Chytří lidé se podle závěrů výzkumu cítí lépe sami než s dobrými přáteli okolo nich. “Zdravý” sociální kontakt tedy ponechává inteligentní jedince méně šťastné. Je to proto, že jejich touha po poznání nebo dosažení nějakého cíle je silnější a další lidé jsou pro ně jen rozptýlením? Na to už studie bohužel nedokázala odpovědět, ale je to jistě jedno z možných vysvětlení.

Fast food jako jídlo chudých? Ve skutečnosti více chutná boháčům

RSS

Student navazujícího magisterského studia Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Jeho oborem je hospodářská správa a hospodářské a politické dějiny 20. století. Zajímá se o ekonomii, finanční trhy a politiku.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.