Na efektivních trzích, kde se pohybují racionální obchodníci pohánění výlučně ziskovým motivem, by měly být všechny známé a důležité informace rychle promítány do cen obchodovaných instrumentů. Jinými slovy, ceny akcií by měly v každém okamžiku odrážet ty nejlepší odhady finančních analytiků. Nicméně zdá se, že trhy relevanci jednotlivých predikcí posuzují podle dosti podivných měřítek.
K takovému závěru nedávno došli Jay Heon Jung, Alok Kumar, Sonya S. Lim a Choong-Yuel Yoo, kteří se ve svém výzkumu zaměřili právě na otázku, jak trhy reagují na předpovědi pocházejících od jednotlivých analytiků. V novém paperu se na příkladu amerických akciových trhů konkrétně zabývají tím, které – tedy přesněji řečeno čí – odhady obchodníci berou, anebo naopak neberou v potaz při svém rozhodování.
Láska k rodné zemi? Za home bias stojí asymetrie informací
Ekonomové přitom zjistili, že se trhy ve vztahu k analytikům chovají tak trochu diskriminačně, a to podle jejich příjmení, které často naznačuje jejich původ, třebaže to není úplně stoprocentní vodítko. Například v datech za období po teroristických útocích z 11. září 2001 výzkumníci zaznamenali, že trhy relativně méně reagovaly na předpovědi analytiků, jejichž příjmení signalizuje původ ze zemí Blízkého východu. Podobný efekt je patrný také z období, kdy Spojené státy vedly válku proti Iráku, přičemž francouzská a německá vláda se k tomu stavěly negativně. V té době tak americké akciové trhy přikládaly menší váhu předpovědím analytiků s typicky francouzskými či německými příjmeními. Tento efekt byl ještě silnější u analytiků s neamerickými křestními jmény.
Původ u jednotlivých příjmení však neurčovali sami autoři, ale „mateřskou“ zemi identifikovali pomocí dat z amerických historických imigračních záznamů. Dále ve svých modelech využili výsledky šetření Gallup Poll, kde Američané vyjadřovali své postoje k různým zemím. Výsledky modelů ukázaly, že ceny amerických akcií se pohybují spíše podle předpovědí analytiků s americkými příjmeními, případně s příjmeními naznačujícím na původ z relativně „oblíbených“ zemí.
Paradox investování. Dobré firmy jsou špatné investice – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/EOncTI09pg prostřednictvím @roklen24 #investments pic.twitter.com/OhWAMyw7FJ
— Roklen24.cz (@roklen24) 14. února 2019
Naopak americké akciové trhy relativně méně absorbují informace od analytiků, jejichž jména pocházejí ze zemí, které Američané nemají tolik v lásce. Podle Jaye Junga, jednoho z autorů, toto přitom nelze připisovat lepším předpovědním schopnostem ryze amerických analytiků, ale spíše tomu, že investoři si na základě příjmení, které často asociuje určitou zemi původu, vytvářejí jisté předsudky, které determinují, jak moc kterého analytika budou brát vážně.
„Naše zjištění jsou v souladu s hypotézou založenou na vysvětlení, že lidé mají přirozenou tendenci vyvozovat si závěry, které jsou ve shodě s tím, co si sami dosud mysleli. Pokud mají investoři příznivý názor na analytika vzhledem k jeho příjmení, jsou podněcováni k tomu, aby jeho prognózy vnímali jako důvěryhodnější nebo kvalitnější, protože to snižuje nepříjemný nesoulad mezi jejich postoji a úsudky, “ uvedl profesor účetnictví z City University London.
A jelikož finanční trhy si nežijí vlastním životem, ale ve velké míře odrážejí právě očekávání tržních subjektů ohledně budoucího vývoje, dochází podle Junga k tomu, že odhady favorizovaných analytiků se ex post jeví jako úspěšnější a přesnější. Jinými slovy, předsudky investorů ohledně původu tedy mohou významně ovlivnit kariéru jednotlivých analytiků.
Home bias: Investoři jako hrdí nacionalisté
