Rychlým tempem, jakým bitcoin zběsile dobývá stále nová maxima, se množí také kritici, kteří varují, že jde o bublinu astronomických rozměrů. A že jakmile praskne, bude to bolet. Na stranu odpůrců této kryptoměny se postavil také ekonom a nositel Nobelovy ceny Joseph Stiglitz. Ten rovnou navrhuje, že by se měla zakázat. Mělo by to vůbec smysl?
Zakažte bitcoin
„Bitcoin je tak úspěšný jen díky svému potenciálu obcházení a nedostatku regulace,“ řekl Stiglitz ve středečním rozhovoru pro televizi Bloomberg. „Proto si myslím, že by měl být zakázán. Nemá žádnou společensky užitečnou funkci.“ Podle slavného ekonoma je bitcoin „bublina, která poskytuje mnoha lidem řadu vzrušujících chvil, když jede vzhůru a pak jde zase dolů“.
Možné je všechno
Malou demonstraci toho, na jak tenkém ledě se pohybují, zažili investoři minulou středu večer, kdy se bitcoin zničehonic během hodiny a půl svezl o téměř 20 % dolů. Předtím americké kryptoměnové burzy Coinbase a GDAX hlásily na twitteru technické výpadky a prodlevy v obchodování. Poptávka byla tak vysoká, že ji už nebylo možné z velké části vůbec uspokojit a bitcoinové komunity se zmocnila panika. Nebyl to sice zřejmě začátek velkého krachu, protože se bitcoin ze ztrát zotavil, přeci jen ale tento „flash-crash“ připomněl, že je třeba být připraven téměř na cokoli.
Bitcoiny nejsou peníze
Právě obrovská volatilita, která vývoj ceny bitcoinu od počátku doprovází, je častým argumentem kritiků bitcoinu, který si od počátku nárokuje funkci nezávislého platebního prostředku. Jenže takové dávky adrenalinu by si málokdo při používání svých peněz přál. Aby se bitcoin mohl stát penězi, musí podle teorie peněžní ekonomie sloužit jako všeobecný prostředek směny, uchovatel hodnoty a zúčtovací jednotka. „Bitcoin zatím nesplňuje žádnou ze tří funkcí peněz v ekonomicky relevantní míře,“ upozornili nedávno němečtí centrální bankéři Carl-Ludwig Thiele a Martin Diehl.
Pravdou je, že měna s takovými výkyvy by byla přinejmenším absurdní, ne-li nebezpečná. Prodejci ani kupující by při takové transakci neměli ani ponětí, jakou má jejich zboží v danou chvíli skutečně hodnotu. Nebylo by nikdy jisté, kdo na dané transakci vlastně vydělá a kdo prodělá. To, že některé firmy, včetně takových gigantů, jako je Microsoft, Dell či Starbucks, tuto kryptoměnu akceptují jako platební prostředek, ještě nemusí nic znamenat. Ve skutečnosti se v platebním styku bitcoin používá jen minimálně a převažující část měny je využívána jen pro spekulace.
Je tedy jen otázkou času, než se bitcoinový trh přehřeje na maximum a investoři si spálí prsty? A mohl by zákaz bitcoinu pomoci?
Další růst je možný
Dobrá zpráva pro ty, kdo do bitcoinového rychlíku teprve nastoupili, je, že by jízda mohla ještě nějakou dobu pokračovat. Důvod? Ještě nikdy totiž nemohlo díky internetu tolik investorů po celém světě, prakticky bez dodržování jakýchkoli zákonných předpisů, investovat do něčeho, co má uměle omezené množství. Tato „vzácnost“ byla vymyšlena kvůli omezení inflačních tendencí, způsobilo to však deflaci a stále rostoucí cena bitcoinu brání tomu, aby jeho držitelé svůj „vzácný“ bitcoin používali jako měnu. Ten je naopak často používaný k placení při emisích dalších kryptoměn (ICO).
Bitcoin ročně spotřebuje energie jako Omán. Ethereum jako Uruguay
Až přijde krach
Řada odborníků nicméně varuje, že současné ceny bitcoinu nejsou udržitelné a obrovská korekce prostě jednou přijde. Švýcarský server Neue Zürcher Zeitung nicméně podotýká, že prasknutí bubliny by v tomto případě nemuselo být zase takovou katastrofou – tedy kromě spekulantů, kterým zůstanou jen bezcenné tokeny a oči pro pláč. Na ekonomiku jako celek by však byl dopad takového krachu na rozdíl od prasknutí internetové bubliny či bubliny na americkém trhu nemovitostí malý.
Digitální měny nejsou totiž tak propojené s reálnou ekonomikou. Blockchainovou technologii, na které jsou bitcoin a další kryptoměny založené, to také neohrozí. Z dlouhodobého hlediska by pak mohly bitcoin nahradit jiné kryptoměny, které by mohly najít uplatnění i jako platební prostředek a ne jen jako předmět spekulací. Bude-li tedy splněna podmínka jejich relativně stabilní hodnoty.
Skeptici, zbystřete. Víme, jak vsadit na pád bitcoinu
Zakázat bitcoin?
Je tak třeba si v první řadě položit otázku, zda by některá vláda vůbec chtěla jít tak daleko, aby bitcoin zakázala. Argumenty pro to by se jistě našly. Kryptoměny například zcela vyřazují nástroje kontroly kapitálových toků. Tyto nástroje nachází své uplatnění právě v dobách finančních krizí. Stát pak může například uvalit daně na transakce, kdy někdo posílá peníze ven ze země. U kryptoměn, kde jsou odesilatelé i příjemci anonymní, by takové opatření bylo téměř nemožné. A i když je vše v blockchainu zaznamenáno, nikdo nedokáže zjistit, komu patří která peněženka.
Evropská centrální banka se „brání“. Kryptoměny neignorujeme
Pokud by tedy nějaký stát zakázal kryptoměny, mohl by si tím zajistit opět větší kontrolu nad platebním stykem ve vlastní zemi. Fungovalo by to ale?
Do nebe rostoucí cena bitcoinu ukazuje především jedno – že zájem na konceptu kryptoměn tu je a rozhodně ne malý. I když se bitcoin v současné době nemusí uplatnit jako měna, v každém případě je zajímavou příležitostí pro spekulanty. A koncept nezávislé měny, se kterou se lze vyhnout státní regulaci, má zjevně značnou odezvu. Proto se nyní, když si taková kryptoměna proklestila svou cestu na trh, nebude chtít nechat jen tak omezovat. Na tom by zřejmě nemohl nic změnit ani paušální zákaz ze strany jednotlivých zemí, pokud ke stejnému kroku nepřistoupí všechny země světa.
