Greta planetu nezachrání. Stoprocentní antikoncepce ano


10:51 • 28. srpna 2019

Tagy: globalizace, Změna klimatu, životní prostředí, Kapitalismus, Krize

Svoje rodiče nemá rádo hodně dětí, a to z různých důvodů. Sedmadvacetiletý Raphael Samuel má však takový trochu zvláštní; svou matku a otce, kteří se oba živí jako právníci, nenávidí proto, že si ho dovolili zplodit a přivést na svět. Svérázný indický businessman je jedním z populárních příslušníků hnutí známého pod označením antinatalismus (antinatalism). To si přitom klade za cíl ochránit planetu před největším nepřítelem. A tím není nikdo jiný než lidstvo samotné.

Zatímco v souvislosti s nízkou porodností ve vyspělých zemích jsou stále skloňována sousloví jako důchodová krize či demografická apokalypsa, jako by nás tady snad už nebylo dost, kroutí hlavou nad břichy těhotných žen antinatalisté. A to přitom ještě zdaleka není konec. Ze současných 7,3 miliardy lidí by měla populace do roku 2050 narůst na 9,9 miliardy, tedy o více než třetinu, tvrdí studie amerického Populačního referenčního úřadu (Population Reference Bureau).

"Lidstvo nemá smysl," citoval jeho slova server The Spinoff. "Tolik lidí trpí. Pokud by lidstvo zaniklo, Země a zvířata by byly šťastnější. Určitě by si polepšily. Pak nebude trpět ani žádný člověk. Lidská existence je naprosto zbytečná,“ shrnul své postoje Raphael Samuel, antinatalista žijící v indické Bombaji. Klíčovou tezí antinatalismu přitom je, že hodnota právě zrozeného člověka je záporná a podobně i jeho pokračující život nemá vůbec žádnou cenu.

Klimatická změna je sexistická. Podle vědců i podle Clintonové

Myšlenky tohoto rázu ovšem nejsou zcela nové. Zatímco představitelé existencialismu, jako byli například francouzští filozofové Albert Camus a Jean-Paul Sartre, vykreslovali člověka jako bytost nechanou napospas nesmyslnosti a absurdnosti své vlastní existence a vědomí nevyhnutelnosti smrti, německý filosof Arthur Schopenhauer zase říkal, že když už člověk zažije něco pozitivního, pak to bude mnohonásobně vyváženo utrpením.

V souvislosti s eskalující hrozbou klimatické změny však tyto názory dostávají poněkud nový rozměr; teď už totiž nejde tolik o to, jak se cítí samotní lidé, ale především o to, jaká zvěrstva jejich existence působí svému okolí. Zde zase můžeme trochu zabrousit do dějin ekonomického myšlení k známým populačním teoretikům, jako byl především Thomas Malthus, který přelidněním strašil už na konci 18. století.

Podle dnešních ekologických antinatalistů je neplození dalších dětí receptem na takřka všechny environmentální problémy, které existují a v blízké budoucnosti patrně dostanou ještě horší podobu. I když se takové řešení může mnohým zdát zvrácené, nesmrtelnou logiku argumentů jeho zastánců lze jen stěží popírat. Méně lidí znamená menší degradaci přírodních zdrojů, jakož i nižší produkci odpadů a méně znečištění.

 

Méně znečistění přitom znamená především méně emisí skleníkových plynů, včetně oxidu uhličitého, které jsou z globálního oteplování viněny především. Své by o tom mohla vyprávět Blythe Pepino, která je dnes klimatickou aktivistkou. Ta sice před dvěma lety potkala svého nynejšího partnera Joshuoa a ihned si s ním chtěla pořídit děti, láska k planetě jí to však nakonec nedovolila, shrnuje její příběh The Guardian.

To, co britské umělkyni zásadně změnilo pohled na mateřství a ostatně společnost vůbec, byla přednáška spolku jménem Extinction Rebellion (do češtiny lze přeložit jako Rebelie proti vyhynutí), který protestuje proti mnoha věcem, patří mezi ně také "ekologický kolaps". Zde jeho představitelé vylíčili krutou realitu klimatické změny, včetně toho, jak se ní podílejí lidé, a to natolik přesvědčivým způsobem, že se Pepino rozhodla jeho ničivé řady raději zbytečně nerozšiřovat.

"Uvědomila jsem si, že i když jsem v tu chvíli chtěla mít rodinu, nemohla bych se k tomu nijak přimět," říká Pepino. Místo založení rodiny tak založila organizaci BirthStrike. Ta sdružuje ženy a muže, kteří se dobrovolně rozhodli, že nebudou mít děti v reakci na nadcházející „klimatický kolaps a zhroucení civilizace“, uvádí The Guardian.

Bohatší bohatnou a chudí chudnou. Viníkem (i) klimatická změna

RSS

Je absolventkou Národohospodářské fakulty a Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. Zajímá se o behaviorální ekonomii a finance.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.