Česká národní banka ponechala dle očekávání sazby beze změny. Aktualizovaná prognóza sice naznačila prvotní mírný nárůst úroků během letošního roku a v tom následujícím mírný pokles, bankovní rada se však na základě vnitřních a zejména vnějších faktorů rozhodla tento proces vyhlazovat. Stále tak platí, že v příštích čtvrtletích mohou úroky vzrůst i poklesnout, uvedl guvernér Rusnok.
Česká ekonomika letos vzroste o 2,6 %, v příštích dvou letech se pak její dynamika mírně zvýší. To bude podporovat domácí poptávka, zejména spotřeba tažená, byť pomaleji, rostoucími příjmy. Investiční aktivita zůstane solidní, porostou i vládní výdaje. Míra nezaměstnanosti je nízká a nebude se dále snižovat. Co se týče inflace, v následujících čtvrtletích zůstane nad dvouprocentním cílem, avšak stále v rámci tolerančního pásma. Do blízkosti cíle se dostane na horizontu měnové politiky, tedy ve druhé polovině příštího roku.
Celkově bankovní rada vyhodnotila rizika současné prognózy jako mírně protiinflační. Za riziko působící proti růstu cen bylo označeno výraznější zpomalení růstu poptávky v zemích hlavních obchodních partnerů. Do oblasti nejistot pak spadá sílící protekcionismus a možnost neřízeného brexitu.
Guvernér Rusnok během tiskové konference prozradil, že hlavním tématem debaty bylo, do jaké míry je bankovní rada přesvědčena o tom, co predikuje prognóza, vycházející z domácích fundamentů, ve srovnání s vahou protiinflačních tendencí pramenících zejména ze zahraničí. Rada se ve výsledku shodla na tom, že v tuto chvíli nevidí potřebu zvyšovat sazby, k čemuž nový výhled do jisté míry naváděl.
ČNB proto bude vzhledem k vnějším rizikům proces vyhlazovat. Na základě toho se další vývoj pravděpodobně ponese ve znamení stabilních sazeb. V podstatě to tak znamená, že od posledního, tedy červnového zasedání, kdy Rusnok zdůraznil možnost snížení či zvýšení úroků za rovnocennou, se v tomto směru nic nezměnilo.
„Nejpravděpodobněji se jeví, že ČNB bude držet současnou úrokovou sazbu relativně dlouho, a rok 2020 tak začneme příznačně s repo sazbou na 2 procentech,“ uvedl ekonom skupiny Roklen Michal Šoltés. „V rozhodování proti sobě stojí dva protichůdné motivy. Na jedné straně vysoká míra inflace a riziko, že k jejímu zpomalení nemusí hned tak dojít, ať už kvůli koruně nebo dozvuku rostoucích mezd působících pro zvýšení sazeb, na druhé pak mezinárodní nejistota tlačící spíše pro pohyb sazeb pod 2 procenta,“ vysvětlit Šoltés.
Kurz koruny ještě před samotným zasedáním oslabil nad hranici 25,70 za euro. Na tomto posunu se mohla podepsat jistá nervozita z rozhodnutí a komentáře centrální banky, větší vliv však podle nás měl posilující dolar vůči euru. Po skončení tiskové konference česká měna dále mírně oslabuje, což se dá připsat na vrub zklamání některých obchodníků, kteří čekali možný náznak růstu sazeb.
Jak již bylo zmíněno, na základě dnes zveřejněných informací si i nadále udržujeme představu o stabilitě úroků během letošního roku, kde klíčový bude vývoj zmiňovaných zahraničních rizik. A právě zahraniční dění (zpomalující globální ekonomika, brexit, obchodní spory, tržní sentiment risk-off vs. risk-on atd.) by podle nás mělo mít i vliv na další pohyby kurzu koruny. V tuto chvíli spatřujeme rizika nakloněná spíše ke slabší koruně.
ČNB je oproti tomu více optimistická. Kladný úrokový diferenciál vůči eurozóně a pokračující reálná konvergence české ekonomiky povedou dle centrální banky k postupnému zpevňování koruny v letošním roce, byť oproti předchozímu výhledu půjde o pomalejší tempo. Dle aktualizovaného výhledu by hranice 25,00 za euro měla být prolomena v polovině příštího roku. Květnová prognóza s tímto scénářem počítala již na konci roku 2019.
