Pohled trenéra. MMA je tvrdý, ale férový sport. Vémola je český McGregor


14:17 • 14. ledna 2020

Tagy: ČR, Bojové sporty, Volný čas, sport

Ať se to někomu líbí nebo ne, české MMA rozhýbal Karlos Vémola. V celosvětovém měřítku se to podařilo Conorovi McGregorovi, který MMA dostal až o dva stupně výše. Karlos je takovým českým Conorem. Je dobré, že si lidé uvědomují, že se k nám nemusí bát přijít na trénink, že se jedná o normální sport. Pro neznalé možná tvrdý, ale je férový a dokáže vás i vychovávat, což si téměř nikdo neuvědomuje, řekl v rozhovoru pro Roklen24 bojovník, spisovatel, bloger a hlavní trenér Penta Gym Praha Daniel Barták.

České prostředí bojových sportů si během posledních let velkou prošlo změnou. Když se zeptáte mladých sportovců, kde chtějí vyniknout, není to jen hokej a fotbal, ale například i MMA. Co za tímto posunem podle Vás stojí?

Ač se to někomu může líbit nebo ne, tak ten, kdo s českým MMA pořádně zahýbal, byl jednoznačně Karlos Vémola. Díky němu se o tomto bojovém sportu začalo na veřejnosti mluvit, začala o něm více psát média, dostal se do zpráv. Za patnáct let O2 areny bylo v listopadu na MMA téměř dvacet tisíc lidí, tohle se nepodařilo žádnému jinému sportu. V celosvětovém měřítku je hlavní hvězdou a hybatelem Conor McGregor, který MMA dostal o stupeň, možná o dva výše. A Karlos je takovým českým Conorem. Téhle vlny zájmu se pak chytře chopili organizátoři OKTAGON MMA a XFN a začalo být o MMA ještě více slyšet, až z toho je občas rachot, který nás pochopitelně baví.

Jak se tato změna projevila v počtu trénujících? A pozorujete i případnou změnu nejen ve věkové struktuře, ale například, řeč je v tomto případě o starších, i ve struktuře povolání? Najdou se v Penta Gymu například vysoce postavení manažeři trénující BJJ/MMA?

Nárůst je opravdu znát. Je dobré, že si lidé uvědomují, že se k nám nemusí bát přijít na trénink, že se jedná o normální sport. Pro neznalé možná tvrdý, ale je férový a dokáže vás i vychovávat, což si téměř nikdo neuvědomuje. Absolutní většina získá větší pokoru a respekt. Řekněte mi, u kterého sportu se po tréninku všichni ukloní, zatleskají si a podají si ruce.

Dochází i podstatně více žen. Jsou tréninky, kdy se jejich počet takřka vyrovná mužům, což je neuvěřitelné. Na tréninky MMA/BJJ chodí lidé různého věku i povolání, jde o velkou škálu, kde najdete různé profese, ale většinou se jedná o studenty. Co se týče povolání, tak si myslím, že se mnoho nezměnilo. Aspoň v Penta Gymu ne. K nám vždycky docházeli lidé různých profesí. Od zedníků, policistů až po vysoké manažery, režiséry, bankéře.

Jakým směrem podle Vás kráčí české MMA? Máme tu několik organizací, některé jsou úspěšnější, jiné se zase snaží probojovat zpět do možná již zašlé slávy…

České MMA kráčí správným směrem. Občas se objeví věci, nad kterými se pozastavíte, ale to je vývoj, dochází k selekci, obrušování hran. Nemám o něj strach. Je důležité, že se tu vytvořila struktura soutěží, na kterých můžou zápasníci růst. Počínaje amatérskou scénou, kterou zaštiťuje Český svaz MMA, až po velké turnaje, které pořádá například OKTAGON MMA. Důležité jsou i mezistupně mezi amatérskou a profesionální scénou. Za mě, jsme na tom líp než třeba v Německu či Rakousku.

Vlastníte gym, to je nejen trénink a hledání talentů, ale také náklady. S čím provozovatel musí počítat, na co by si měl dát pozor?

Asi dlouhodobě největší finanční zátěž je nájem. Pokud tedy nemáte vlastní prostor, což je ideální stav. Když ho chcete zaplatit, musí k vám najít cestu odpovídající počet lidí, a ještě další navíc, abyste se uživili. Matematika není tak složitá, ale někdy přísná. S počtem žáků mám zajímavou zkušenost z Nákladového nádraží Žižkov, kde jsme do konce listopadu trénovali. Pronajali jsme si zde prostor od E.R.S. workout a v jednu chvíli nám bylo vyčítáno, že do Penty chodí moc lidí, že jsme si to nedomluvili, že společná šatna kapacitně nestačí. Druhým dechem mi ale bylo naznačeno, že bych za ten prostor měl platit víc peněz. Pokud ne, může se stát, že přijde někdo jiný s lepší nabídkou a budu odejit. Proto jsem se rozhodl po dvou letech pohnout z místa a přestěhoval gym do dvakrát větších prostor v Hostivaři.

Dalšími náklady jsou samozřejmě žíněnky, klec, wallpady, lapy, což představuje také nezanedbatelný výdaj. Záleží na tom, jak moc chcete mít tělocvičnu vyšperkovanou. A musím říct, že současná adresa bude za pár týdnů vyšperkovaná. Velká investice, ale věřím, že se vyplatí.

Je možné se bojovým sportem v České republice uživit? A jak to vidíte z pozice trenéra – vystačí vlastní gym nebo je třeba „něco“ přidat?

Sportovec to má velice těžké. Jen úzká špička se tím u nás může živit. Zbytek musí doufat, že si ho všimne sponzor a bude ho podporovat. Ale musím říct, že se platy zápasníků o hodně zvedly. I tak je to přesto málo, pokud se tím chcete živit a nezabývat se ničím okolo.

MMA trénuji přes patnáct let. Ze začátku šlo o velmi těžké časy se jako trenér uživit. Začínali jsme v malých sklepních prostorách. Postupně, jak přibývalo cvičenců, jsem se rozhodl jít do větších a větších prostor, které jsem byl schopen poplatit. Přiznávám, že nejsem žádný velký střelec, který se zadluží, ani nemám za sebou nikoho, kdo by všechno kolem financoval. Prostě jdu postupnými kroky dál a dál. Buď na to mám, nebo ne. V tuhle chvíli cvičíme v jedné z největších MMA tělocvičen v Praze. V Hostivaři budujeme to, co jsem si před těmi patnácti lety vysnil!

Za tu dobu, co trénuji, jsem jen jednou musel přivydělávat jinde a jsem za to vděčný. Na druhou stranu by se dalo říct, že teď zkouším ještě jednu profesi. Snažím se prosadit jako spisovatel. Minulý rok v listopadu mi vyšel mysteriózní thriller Stinná místa a koncem března se objeví na pultech kniha mapující historii českého MMA Život v kleci, kterou jsem psal s redaktorem Sport.cz Liborem Kalousem. Fanoušci mají v hlavách poslední tři, čtyři roky, chceme jim ukázat, že u nás se bojovalo už před dvaceti lety. Myslím, že hodně lidí k tomu má co říct, proto se také objeví v knížce.

Spolupracujete i s dalšími kluby, například v rámci sparingů? Přece jen, jak říká jeden z nejrespektovanějších trenérů bojových sportů u nás Petr Krhu Macháček, český rybník je malý, je potřeba si pomáhat, s nadsázkou řečeno, proti zahraničí, kde je mnohem větší konkurence, a tedy i mnohem větší potenciál se dále prosadit.

Spolupracujeme. Sparingy v uvozovkách s neznámými lidmi jsou velice důležité. Na druhou stranu, kdo má prostředky, tak doporučuji, aby moji svěřenci vyjeli do zahraničí. Do některé z vyspělejších zemí.

Poměrně hodně profi zápasníků, ať už zápasnicky aktivních nebo již neaktivních, si otevře vlastní gym. Myslíte si, že existuje potenciál k tomu, aby se některé kluby spojily a vytvořily mnohem větší, s lepším zázemím, ať už se bavíme o vybavení či o promotérství?

Je to vždy o lidech. Jestli si jsou názorově blízcí a mají stejnou vizi, proč ne. Ale takových gymů moc není. Spíš se z už fungujícího gymu někdo odtrhne a jde si vlastní cestou.

Jak moc je pro MMA důležité PR a mediální humbuk kolem, ať už se bavíme o trash talku, tak o prezentaci na sociálních sítích či o televizních show?

Tohle je hodně důležité, to nebudu zastírat, prostě je taková doba. Před dvaceti lety bylo jinak, i já se musím učit, jinak přemýšlet. Sociální sítě vládnou světem. Právě Conorův nebo Karlosův trash talk rozpoutal dosud největší vlnu zájmu o MMA. I když jsou kontroverzní osobnosti, našemu sportu tohle pomáhá. Stejně jako projekty OKTAGON MMA jako je Výzva nebo Projekt Y, kterého se zúčastnily čtyři dívky bez zkušeností s bojovými sporty, aby po půl ročním tréninku nastoupily proti sobě v oktagonu. Zájem žen o MMA se po odvysílání jednotlivých epizod enormně zvýšil, což se projevilo i v tělocvičně.

Jaké sporty byste doporučil mladým na jejich cestě do ringu? A když se z nich stanou profíci, kterými dalšími sporty doplňují své tréninky?

Jako dobrý sport na začátek vidím zápas. Ale více méně jsem pro jakýkoliv sport. Důležité je, aby se dítě hýbalo a sport ho bavil. Aby rozvíjelo koordinaci, rychlost, motoriku. Profesionálové už na další sporty moc čas nemají.

Máte svého oblíbeného fightera - českého/zahraničního?

Těch zápasníků je mnoho, ale nemám žádného favorita. Líbí se mi komplexní bojovníci, kteří dokážou přinést do zápasu něco nového. Ideální by byl mutant z několika bojovníků, ale to bychom stvořili dokonalého zápasníka, který by každého porážel, to by nikoho pak ale nebavilo. Lepší je vidět, jak se každý posouvá, zlepšuje, když chce.

Dan Barták začal s bojovými sporty v roce 1988, a to s karate. Poté na více jak jednu dekádu zakotvil u Wing Tsun, ve kterém získal první technický stupeň. V této době se také chvíli věnoval Thajskému boxu u Jana Vávry, ale hlavně začal zápasit ve Vale Tudo, předchůdci dnešního MMA. Ve Vale Tudo získal v roce 1999 a 2000 dva tituly mistra republiky. Celkem vybojoval jedenáct zápasů, z nichž pouze jednou odcházel poražen. K dalším jeho sportovním úspěchům patří dva tituly na WFK BJJ open, prvenství na Czech BJJ open, vítězství v kategorii gi a no-gi purple belt na mistrovství východního Německa. Mezi jeho největší úspěchy patří zařazení mezi osmičku nejlepších gladiátorů desetiletí v roce 2007, titul mistra republiky v grapplingu z roku 2008 a titul mistra Evropy BJJ z roku 2010.
Za svoji trenérskou dráhu vychoval řadu skvělých zápasníků. Mezi jeho největší úspěchy bezesporu patří osm profesionálních titulů MMA (tři na GCF – Viktor Pešta, Filip Macek, Vít Vávra a dva na YBN – Stanislav Futera, Jiří Paluska, jeden na Aggrelinu Ondřej Skalník, jeden na UKFC Ondřej Skalník a jeden na WWFC Magdalena Šormová), a několik amatérských titulů v Čechách a na Slovensku. Jako reprezentační kouč dovedl Jana Gottwalda k třetímu místu na amatérském mistrovství světa MMA v Minsku a Jana Václavka k třetímu místu na amatérském mistrovství Evropy v Praze a Nguyen Mahn Cuonga k třetímu místu na amatérském mistrovství Evropy v španělské Guadalajaře. Jeho svěřenec Viktor Pešta zápasil v nejprestižnější MMA organizaci světa UFC. Podle internetového portálu Fight club news byl vyhlášen nejlepším MMA trenérem Čech a Slovenska za rok 2014.
Mimo světa bojových sportů se také věnuje psaní povídek, které především publikoval v knižní antologii českého hororu nebo internetovém časopise Howard. Další informace o něm můžete najít na  www.daniel-bartak.cz nebo sociálních sítích facebook, twitter, instagram. Jeho povídky pak naleznete na  wattpad.com
Napsat autorovi RSS

Absolvent Vysoké školy ekonomické, Národohospodářské fakulty. Dříve studoval na Gymnáziu Voděradská. Když se rozhodoval o zaměstnání, Roklen pro něj byla jasná volba. Mezi jeho záliby patří ekonomie, finanční trhy, rybaření a vaření.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.