S čím hospodaří české domácnosti


09:32 • 4. ledna 2018

Tagy: ČR, příjem, Ekonomika, Mzdy

V médiích se pravidelně minimálně každé tři měsíce objevují informace o růstu průměrné hrubé mzdy, která mezi roky 2005 a 2015 vzrostla o 18 procent. Hrubá mzda však neodpovídá částce, se kterou mohou následně domácnosti hospodařit. Takovou částku reprezentuje disponibilní příjem. Z mnoha důvodů je tak rozumnější studovat vývoj a rozdělení disponibilního příjmu a nikoliv hrubé mzdy.

V posledních dnech roku 2017 vyšla studie think-tanku IDEA, ve které ekonomové Petr Janský a Jiří Šatava představují vývoj disponibilního příjmu v českých domácnostech od roku 2005 do roku 2015.

Mzda je pro definici disponibilního příjmu sice naprosto zásadní, stále ale jde o pouze jednu z několika složek formulujících disponibilní příjem. Disponibilní příjem zahrnuje i ostatní druhy příjmu (např. pronájem nemovitostí) či příjmy z důchodu a sociální dávky. Autoři započítali i vliv zdanění a celkový příjem domácnosti rozpočítali na počet jejích členů, podle metodiky OECD. Ilustrativně tak například manželé se dvěma dětmi do 13 let, kteří mají dohromady disponibilní příjem 30 000 korun, mají po rozpočítání na počet členů domácnosti pouze 11 111 korun. To protože se jejich disponibilní příjem vydělí koeficientem 2,7 (1 x 1 za prvního dospělého + 2 x 0,5 za každé ze dvou dětí do 13 let + 1 x 0,7 za druhého dospělého).

Ekonomicko-politické výzvy nové vlády

Zásadní informací studie je, že disponibilní příjem rostl rychleji než hrubá reálná mzda – u průměrného jednotlivce vzrostl za zmiňovaných 10 let o 22 procent. Podobně jako se v médiích často objevuje, že hrubá mzda roste rychleji u nízkopříjmových skupin obyvatel, to samé platí i pro disponibilní příjem. Ten rostl nejpomaleji desetině nejbohatších lidí, nejrychleji naopak lidem s disponibilním příjmem v rámci druhého decilu.

Navzdory často opakovanému názoru, že stát vyplácí čím dál víc prostředků ze státního rozpočtu na sociální dávky, se ukazuje, že právě sociální dávky byly jediným zdrojem, který přispěl k růstu disponibilního příjmu negativně. Nejvýrazněji přispěl růst hrubých výdělků, který stojí za více než dvěma třetinami růstu disponibilního příjmu osob. Druhý dominantní prvek je pak růst důchodů. 

I v dalších aspektech se ukazuje, že socioekonomicky slabší domácnosti v růstu disponibilního příjmu ve zkoumaném období neztrácely. Ve skupinách podle vzdělání rostl disponibilní příjem nejrychleji osobám se základním vzděláním. Při dělení podle typu domácnosti autoři ukazují nejrychlejší růst v nejvíce ohrožených skupinách samoživitelů s dětmi. Naopak, nejpomaleji rostly disponibilní příjmy bezdětným domácnostem. Výjimkou jsou středně staří samoživitelé s dítětem, kde je disponibilní příjem relativně nízký a i tak rostl pomalu.

Nejdůležitější závěry z celé zprávy jsou, dle mého soudu, tři. Průměrný disponibilní příjem rostl v letech 2005 až 2015 rychleji než průměrná hrubá mzda. Sociální dávky přispěly k růstu negativně a, konečně, relativní rozdíly se ve sledovaném období mírně snížily.

Důchodový systém ČR: Diskuze o jeho (ne)udržitelnosti

RSS

Během magisterského studia na Institut ekonomických studií na Univerzitě Karlově si postupně vyzkoušel zahraniční univerzity v Holandsku, Číně a Španělsku. Ve studiu pokračuje v rámci CERGE-EI, kde je ve druhém ročníku PhD programu. Je spoluzakladatelem serveru SmallTalkEconomics.com.   



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.