Blahobyt a bída v matematických kalkulacích


10:09 • 7. března 2019

Tagy: zdraví, spotřebitelé, vláda

Štěstí si lze koupit za peníze, avšak jen do určité míry. Lidský blahobyt je daleko komplexnější pojem, který odjakživa přitahuje tvůrce veřejných politik, avšak jeho zkoumáním se také soustavně zabývají ekonomové. Co je jeho podstatou a hlavně - jaké jsou jeho hlavní determinanty?

Alespoň částečné odpovědi na tuto složitou otázku se ve svém příspěvku na serveru VoxEU.org pokusila dát pětice ekonomů. Andrew Clark, Sarah Fleche, Richard Layard, Nattavudh Powdthavee a George Ward se mimo jiné podívali na to, jak je výskyt lidského blahobytu, štěstí či spokojenosti korelován s výskytem vybraných (nejen) ekonomických podmínek a jevů. Nejzajímavější z jejich zjištění jsou shrnuta v následujících šesti tabulkách či grafech.

I když vysoká korelace ještě nedokazuje existenci kauzálního vztahu, přesto může být určitým vodítkem k určení klíčových determinujících proměnných. Na základě dat z evropských zemí ekonomové například zkoumali, v jakém vztahu je podíl hlasů, který vláda obdrží v následujících volbách po svém vládnoucím období, k vybraným ukazatelům. Nejvyšší pozitivní závislost byla detekována u životní spokojenosti, dále pak u ekonomického růstu. Nepříliš silnou pozitivní korelaci měla inflace a naopak zápornou, avšak téměř zanedbatelnou, nezaměstnanost.

Je velká vláda překážkou pro svobodu a štěstí občanů?

Co se týče životní spokojenosti, nejsilnější pozitivní vztah s ní vykázalo duševní zdraví, dále pak partnerství a fyzické zdraví. Příjem se umístil až na čtvrtém místě. Stejně tak duševní zdraví mělo nejvyšší - tentokrát negativní - korelaci i s pocitem strádání a bídy.

A jak se dá snížit podíl lidí, kteří pocity strádání a bídy zažívají? Parciální korelační koeficienty naznačují, že řešení by mohlo ležet ve zvýšení příjmů nejchudší pětiny obyvatelstva, ve snížení nezaměstnanosti, ale zdaleka nejvíce v boji proti duševním problémům, jako je deprese a úzkost.

Následující tabulka pak ukazuje, jak nákladné by bylo řešit vybrané společenské problémy, a to při přepočtu na jednoho "zachráněného" člověka. Nejdražší se jeví řešit problém chudoby, naopak nejméně by stálo popasovat se právě depresemi a úzkosti, a dále pak s nezaměstnaností.

Lidé ve skupině? Vůči společnosti agresivnější a bezohlednější

V dalších výpočtech se autoři zabývali tím, jaké by mohly být determinanty emocionálního, behaviorálního a intelektuálního zdraví dítěte. U emočního zdraví se nejsilnější, a to pozitivní, vazba ukázala s matčiným duševním zdravím, u behaviorálního to byla rovněž pozitivní vazba s duševním zdravím matky, a dále pak negativní vazba s agresivní rodičovskou výchovou. Intelektuální zdraví nejsilněji pozitivně souviselo s příjmem rodiny.

Poslední obrázek, čtveřice grafů vycházející z dat čtyř různých zemí, představuje empirické potvrzení Easterlinova paradoxu, který říká, že vyšší HDP (respektive zde příjem) na hlavu není na úrovni zemí spojen s vyšší životní spokojeností. Vysvětlení jsou minimálně dvě; lidé si na zvýšení materiálního blahobytu rychle zvykají, případně má pro ně spíše než jeho absolutní forma význam to, jak na tom jsou v porovnání s ostatními obyvateli své země.

Štěstí za peníze nekoupíš? Musíte jich mít víc než ostatní, tvrdí studie

RSS

Je absolventkou Národohospodářské fakulty a Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. Zajímá se o behaviorální ekonomii a finance.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.