Neviditelná ruka trhu? Sobci vydělávají méně peněz a mají méně dětí


10:06 • 11. prosince 2018

Tagy: peníze, Mzdy, trh práce, Behaviorální ekonomie

„Že se můžeme naobědvat, to není z dobré vůle řezníka, sládka nebo pekaře, nýbrž proto, že dbají svých vlastních zájmů. Nedovoláváme se jejich lidskosti, nýbrž jejich sobectví, a nikdy jim nevykládáme o svých potřebách, nýbrž o výhodách, které z toho budou mít,“ zní patrně nejslavnější pasáž z opus magnum Adama Smithe, kde velikán klasické politické ekonomie vysvětluje, jak sledování výlučně vlastních individuálních zájmů podporuje naplňování zájmů celospolečenských.

Tento mechanismus tzv. "neviditelné ruky", Smithem popsaný v jeho Pojednání o podstatě a původu bohatství národů, tedy říká, že sobecká orientace výhradně na své zájmy je dobrá nejen pro jednotlivce, ale i pro celou tržní komunitu. Avšak ačkoliv námitky se tradičně vršily zejména na druhé tvrzení, nový výzkum ze Stockholmské univerzity, provedený ve spolupráci s Univerzitou v Jižní Karolíně a Institutem pro studium budoucnosti (Institute for Futures Studies) zakládá pochybnosti také o tvrzení prvním.

Jste muž a chcete vydělávat více? Pořiďte si dítě

Předchozí psychologický a sociologický výzkum ukázal, že nesobečtí lidé jsou šťastnější a mají lepší společenské vztahy, shrnuje dosavadní poznání server Science DailyKimmo Eriksson, Irina Vartanova, Pontus Strimling a Brent Simpson se však na efekty sobectví zaměřili z ekonomického, a dále z evolučního hlediska. A zjistili přitom, že být sobecký se nemusí vyplatit nejen ze společenského hlediska, ale paradoxně i z hlediska individuálního prospěchu.

Rozsáhlá analýza, která byla tento rok publikována v časopise Journal of Personality and Social Psychology, vycházela z několika zdrojů použitých v rámci čtyř dílčích studií. A to včetně dotazování mezi 57 tisíci Evropany a Američany, které se zaměřilo na detekci jejich "prosociálnosti"; tedy zejména na míru, v jaké se zajímali o blahobyt ostatních, jak se jej snažili (či nesnažili) podpořit či jak vnímali úspěchy druhých. Na základě získaných dat se ovšem překvapivě neukázalo, že sobeckost by byla spojena s nejvyššími výdělky.

 

Nejvyšších příjmů ve skutečnosti dosahovali spíše lidé, kteří byli "mírně prosociální", anebo se pohybovali někde uprostřed mezi extrémním sobectvím a extrémním altruismem. Rovněž byl objeven pozitivní vztah mezi prosociálností a tempem růstu výdělků v čase; u osob, které projevily nejvyšší úroveň prosocialního či altruistického chování, byl kariérní postup nejrychlejší a rovněž v průběhu svého pracovního života vykazovaly nejsilnější růst mezd.

To přitom platilo i navzdory tomu, že méně prosociální lidé obvykle volili zaměstnání s ohledem na výši peněžního ohodnocení, zatímco více prosociální lidé častěji pracovali v profesích, kde mohli zlepšovat životy ostatních. "Super sobečtí lidé se dostávají do organizací či průmyslových odvětví s vysokými platy. Ale jakmile už tam jsou, je to velkorysost, která udělá největší službu, co se týče růstu výdělků," citoval server CNBC Brenta Simpsona, spoluautora výzkumu.

"V organizacích jsou na vedoucí a řídící pozice častěji prosazováni lidé, kteří pomáhají ostatním. Být týmovým hráčem je v dnešní době cennou komoditou. Lidé, kteří se jen ohlížejí za sebe, jsou mezi kolegy obvykle méně oblíbeni, což má důsledky pro jejich vyhlídky na povýšení a zvýšení platu," vysvětlil dále profesor sociologie z Univerzity v Jižní Karolíně. O trochu méně překvapivým závěrem studie pak je, že nejvíce egoističtí lidé mají méně dětí. Zde může být vysvětlením menší ochota dělit se o zdroje se svými potomky.

Kdo vydělává méně? Malí muži a obézní ženy

RSS

Je studentkou Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a spolupracovnicí Roklen24. Má ráda knihy, němčinu a filozofii Friedricha Nietzscheho. Zajímá se o behaviorální ekonomii.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.