Myslíte, že musíte čekat v bance? Omyl!


09:26 • 6. dubna 2018

Tagy: Fundlift, crowdfunding, equity crowdfunding, investice, FinTech

Celkem 34 miliard dolarů. Tolik bylo v roce 2015 zafinancováno na crowdfundingových platformách po celém světě a od té doby toto číslo roste. V kampani na nejznámější platformě Kickstarter jeden projekt získal přes 20 milionů dolarů od 78 tisíc podporovatelů z celého světa.

Přesvědčil jsem Vás o tom, že se na trhu crowdfundingu něco děje a stojí za to ho sledovat?

Fondy rizikového kapitálu průměrně celosvětově ročně zainvestují 30 miliard dolarů, tedy méně, než kolik bylo v posledních letech zafinancováno crowdfundingem.

Teď už ano?

Vznik a růst crowdfundingu

Trh crowdfundingu, alternativního způsobu financování, při kterém velké množství podporovatelů z řad široké veřejnosti po malých částkách prostřednictvím online platforem financuje vybrané záměry, začal dramaticky růst po poslední finanční krizi. Banky utáhly kohoutky a pro spoustu projektů bylo najednou mnohem těžší získat financování, nemluvě o tom, že obliba bank byla na bodu mrazu.

Logické vyústění téhle situace bylo pomocí online platforem banky obejít a projektům nabídnout možnost získat prostřednictvím kampaní prostředky od obyčejných lidí. S nástupem technologií do světa financí a tím, že nové generace uživatelů čím dál tím méně baví čekat v kamenných bankovních pobočkách, se dá očekávat, že objem tohoto trhu poroste fenomenálně dál – Světová banka odhaduje, že v roce 2020 až na 90 miliard dolarů.

Není to jen o darování…….

Obecné povědomí o crowdfundingu je takové, že „crowdfundovat“ znamená prostředky darovat a výměnou za podporu kampaně získat maximálně tak produkt projektu, který člověk podpoří. Není to tak.

Existují čtyři základní druhy crowdfundingu – darovací, odměnový, půjčkový (kterému zde pro zjednodušení můžeme říkat také peer-to-peer lending) a investice do podílu ve společnostech. Z daru má člověk dobrý pocit a na odměně nejčastěji dostane s předstihem produkt, jehož realizaci pomůže podpořit, nejedná se ale o finanční investice.

Jiná káva jsou půjčky a investice do podílu ve společnostech a jsou to právě půjčky, které jsou z celého trhu zdaleka největší. Zhruba tři čtvrtiny z oněch 34 miliard dolarů byly financovány právě půjčkou. Díky crowdfundingu můžete investovat již od velmi malých částek do dluhových instrumentů a máte nárok na výplatu úroků, splátku jistiny, a na investiční pobídky, které s kampaní souvisí. Investice do podílu je obecně rizikovější, nabízí však vyšší „upside“ – investor z crowdfundingového davu se může svést na úspěšném exitu firmy, do které investoval, jako tomu poprvé bylo u projektu E-Car Club přes platformu Crowdcube.

Riziko investice se rozloží mezi velké množství investorů a investujete od malých částek pohodlně online do Vámi vybraného projektu, s jehož zakladateli se před investicí často můžete klidně setkat. Jak tohle zní oproti anonymním fondům v bankách, kde často ani přesně nevíte, jak bude s Vašimi penězi naloženo?

……. a není to jen pro startupy!

Startupy se do kampaní pouští, aby kromě peněz získaly zákazníky, validaci produktu trhem a často ušetření času vyjednáváním s fondy rizikového kapitálu.

Marketingový efekt kampaní je něco, co na nich čím dál tím více láká i společnosti s delší historií, nejen startupy. A je to právě financování firem s delší historií na crowdfundingových platformách, které časem musí začít zajímat banky. Když si totiž půjčíte peníze v bance, kromě bankéře za přepážkou se o Vás moc potenciálních zákazníků opravdu nedozví.

Těžký život bank

Peněz je na trhu hodně, úrokové sazby jsou na nule a lidé mají chuť investovat, třeba i menší částky. Akorát moc nemají do čeho.

„Nabídneme Vám vyšší úrok na spořicím účtu“, říká jedna banka. „Snížíme poplatky na vedení běžného účtu “, říká ta druhá a obě jsou nervózní hlavně z toho, že v prostředí nízkých úrokových sazeb nemají investiční produkty, které by nabídly svým klientům. Těm vadí to, že jim prostředky jen tak leží na účtu a tak mezitím hledají alternativní formy investování a registrují se na crowdfundingových platformách.

Jak se tomu banky postaví

Trhu crowdfundingu se daří, je ale pořád v počátcích. Zatím je brzy na to, aby se do něj banky systematičtěji pustily. Jakmile se bude realizovat více úspěšných exitů crowdfundovaných firem a firmy budou splácet dluhopisy, jak mají, bude to znamenat další validaci tohoto trhu a tlak na banky, aby s platformami začaly spolupracovat, bude stoupat.

Několik modelů spolupráce již vzniklo. Například ve Velké Británii se domluvila banka Santander na spolupráci s platformou Funding Circle. Podstata spolupráce byla doporučování společností, které v bance kvůli přísným kritériím nedosáhly na úvěrové financování na platformu tak, aby financování získaly tam. Výměnou měla platforma promovat ostatní bankovní služby, které Santander nabízí. V České republice byla příkladem iniciativy platforma Odstartováno.cz, do které se pustila Raiffeisenbank. Tenhle příklad však do kin asi nepůjde.  

Systematicky existuje několik způsobů, jakými mohou banky a crowdfundingové platformy spolupracovat. Spolupráce může fungovat na obchodní bázi spočívající v distribuci investičních příležitostí z platforem do klientské báze bank. Banky také do crowdfundingového trhu mohou vstoupit tak, že platformu vybudují interně v rámci své architektury nebo platformu založí jako dceřinou společnost.

Vzhledem ke strukturám bank a relativní maličkosti crowdfundingového trhu v České republice se jeví jako nejrozumnější řešení spolupráce na obchodní bázi. Odměnový a darovací crowdfunding pro klienty bank nebude zajímavý, ale půjčkový crowdfunding by pro ně znamenal možnost investice do dluhopisů s velmi zajímavým výnosem a podílový crowdfunding možnost další diverzifikace portfolia.

O jakém trhu v ČR se bavíme?

Crowdfunding nebude nikdy vhodný pro velké společnosti, kromě startupů se bude týkat spíše těch malých a středně velkých. Těch je v České republice přes 99,8% ze všech podnikatelských subjektů. Pro tyto společnosti je tradičně těžší získat bankovní financování za rozumných podmínek a popularitu u nich získávají různé alternativní způsoby.

Zhruba 39 % malých a středních firem zkoušelo někdy žádat o dotace, z toho přibližně 62 % bylo úspěšných. Za největší komplikaci tohoto způsobu získání prostředků zástupci firem označují bolestivý administrativní proces. Tyto firmy také často nemají velké marketingové rozpočty, díky dotacím se o jejich aktivitách mnoho potenciálních zákazníků také nedozví.

Jak dlouho může trvat příprava crowdfundingové kampaně? U nás na Fundliftu může být kampaň do měsíce spuštěna. V kampani, jejíž objem u nás v průměru dosahuje téměř 6 mil. Kč, bývá standardně přes 200 investorů, kteří se o dané společnosti dozvědí a je jejich zájmem ji podporovat. Podporují tak svou investici.

Na straně financování společností kampaně u nás investorům umožňují diverzifikaci portfolia a možnost zkusit si takovou investici již od 5 tis. Kč. Pro společnosti to znamená značně efektivní získání kapitálu.

Investoři a projekty si zajímavosti crowdfundingu již všímají a budou všímat čím dál tím více. Je otázka času, kdy se budou chtít zapojit i banky. Jinak jim bude ujíždět vlak.

Text byl původně publikován v únorovém vydání časopisu Bankovnictví.

RSS

Radek Musil je partner skupiny Roklen a CEO investiční platformy Fundlift. Vystudoval London School of Economics a aktuálně je ve výběru Forbes 30 pod 30 v České republice. 



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.