Umělé oplodnění. Kvalita i výdělečný byznys nejen pro Babiše?


18:19 • 4. března 2018

Tagy: Zdravotnictví, zdraví

Již dnes trpí problémy s početím přibližně každý sedmý až pátý pár. Celkově pak počet pacientů řešících tento problém neustále mírně narůstá. Pokud však existuje šance na početí s pomocí metod asistované reprodukce, pacienti takovou možnost vítají, řekla v rozhovoru lékařka pražské kliniky reprodukční medicíny IVF Cube Praha Hana Višňová. Jak se hledají dárci? A jaká je jejich případná odměna?

Jak velký byznys je umělé oplodnění v České republice?

V Česku je v tuto chvíli více než 40 center věnujících se asistované reprodukci. Každoročně několik nových přibývá i přesto, že již nyní máme téměř nejvyšší počet cyklů na počet obyvatel v celé Evropě. Kromě pojištěnců z České republiky tvoří část pacientů cizinci z dalších evropských i mimoevropských zemí.

Umělé oplodnění patří k nejvýdělečnějším oborům současné medicíny. Dá se očekávat rostoucí trend i do budoucna?

Již dnes trpí problémy s početím přibližně každý sedmý až pátý pár. Vzhledem k socioekonomickému vývoji společnosti a souvisejícímu zvyšování věku prvorodiček pozorujeme neustálé mírné zvyšování počtu pacientek, které problém s početím řeší.

Jak si myslíte, že je umělé oplodnění českou společností přijímáno? Např. v Německu je dárcovství vajíček zakázané zákonem.

Problém s početím je velice citlivá věc pro každý pár, ať už v Česku nebo v Německu. Pokud však existuje šance na početí s pomocí metod asistované reprodukce, pacientky takovou možnost vítají. Léčba s darovaným vajíčkem je jedna z používaných metod, pokud již neexistuje reálná šance na početí s použitím vlastních vajíček. Tato metoda není povolena z evropských zemí pouze v Německu a Švýcarsku, čímž přichází část převážně starších pacientek o reálnou šanci otěhotnět, případně jsou nuceny cestovat do dalších evropských států.

Jak v tomto hodnotíte českou legislativu?

Česká legislativa je ve srovnání s ostatními evropskými státy poměrně striktní, co se týče požadavků na provoz IVF centra, laboratoře atd. Pacientkám umožňuje tři, resp. čtyři, hrazené cykly ze zdravotního pojištění, a to do věku 39 let pacientky, zatímco v západní Evropě je běžně poskytnuto pacientům i šest cyklů hrazených ze zdravotního pojištění.

Úhrada cyklu se vztahuje k rodnému číslu partnerky. Dochází tak k paradoxní situaci, kdy pár vyčerpá veškeré pokusy a partnerka tím doživotně přichází o možnost využít hrazeného IVF cyklu. Zatímco v případě rozchodu, partner může znovu podstoupit hrazenou léčbu s novou partnerkou. To vše nehledě na to, zda byla příčina komplikací s početím na straně partnera, partnerky nebo obou současně.

Další zvláštností je, že Češka platící zdravotní pojištění žijící s cizincem má nárok na úhradu léčby ze zdravotního pojištění, avšak na Čecha – pojištěnce – žijícího v Českus cizinkou se úhrada cyklu IVF nevztahuje.

Kde se vám daří shánět dárkyně vajíček/dárce spermatu? Jaké jsou nároky na ně? A jaké odměny?

Dárci i dárkyně se k nám hlásí většinou na doporučení, případně skrze webové stránky. Všichni musí podstoupit podrobná genetická vyšetření, serologické testy na pohlavně přenosné choroby a také krátký rozhovor s psychologem, který vypracuje jejich psychologický profil. Dárci i dárkyně mají nárok na úhradu nákladů spojených s darováním, což činí v Praze průměrně cca 800 Kč v případě dárce a přibližně 25 000 Kč v případě dárkyně.

A ze strany poptávky, mohla byste přiblížit, kdo jsou vaši klienti? Oslovují vás ve větší míře i cizinci, například ze zmíněného Německa?

Naši klienti jsou přibližně v polovině případů čeští pacienti (pojištěnci i privátní pacienti) a zbývajících 50 procent tvoří pacienti převážně ze zemí západní Evropy, jako jsou Německo, Rakousko či Velká Británie.

Do jaké výše se mohou dostat finanční prostředky za umělé oplodnění? 

Pojišťovny hradí jen IVF cyklus, tedy část terapie, která je současné době již dávno překonaná. Pokud bychom pacientkám poskytli jen IVF cyklus, byla by úspěšnost léčby řádově nižší než při použití metod jako jsou ICSI, asistovaný hatching nebo prodloužená kultivace. Tyto metody pojišťovna již nehradí, a proto si je pacientky musí platit samy. Cena průměrného doplatku u cyklu s vlastními vajíčky se v České republice pohybuje okolo 20 000 Kč. Z moderních metod a postupů s vysokou úspěšností v současné době pojišťovny s úhradou zapomínají také na kryokonzervaci embryí.

Jaká jsou největší rizika terapie?

Především je nutné zmínit, že moderní IVF metody a postupy jsou k pacientkám velmi šetrné a bezpečné. Vzhledem k hormonální stimulaci zde existuje dle literatury přibližně v 5 procentech případů riziko hyperstimulačního syndromu, o kterém je nutné všechny pacientky před započetím terapie informovat.

Mají vaši klienti například požadavky na konkrétní pohlaví dítěte, vzhled, intelekt?

V rámci dárcovského programu pacientky přichází s rozdílnými požadavky na dárkyni včetně fenotypových znaků, zálib či dosaženého vzdělání. Těmto požadavkům se vždy snažíme vyhovět v maximální možné míře. Dle znění platných zákonů v Česku není možná selekce pohlaví.

Je podle Vás moudré podstupovat takovouto léčbu na asijských klinikách, kde může být cena příznivější?

Trend na celém světě je cestovat za zdravotními zákroky do zemí, kde je zaručena vysoká kvalita a zároveň přiměřená cena. Z mého pohledu je léčba dostupná u nás na nejvyšší možné světové úrovni, a proto k nám také jezdí pacienti z celé Evropy.

A v západních zemích? Zaručuje vyšší cena i vyšší kvalitu terapie?

Nezaručuje. Pacientky k nám často přijíždí ze západní Evropy po několika neúspěšných terapiích a u nás se mnohdy léčba již na první pokus povede.

MUDr. Hana Višňová, PhD. je vedoucí lékařka pražské kliniky reprodukční medicíny IVF Cube Praha. Absolvovala lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. V letech 1994–2005 působila jako gynekoložka na Gynekologicko-porodnické klinice MU v Brně. Mezi lety 1998–2005 jako odborná asistentka Lékařské fakulty Masarykovy Univerzity v Brně. Od roku 2005 do roku 2010 byla primářkou v Institutu reprodukční medicíny a endokrinologie IVF Zentren Prof. Zech – Pilsen.
Napsat autorovi RSS

Zástupkyně šéfredaktora Roklen24 dokončující magisterské studium na Národohospodářské fakultě VŠE. V rámci své práce se účastnila desítek odborných byznysových českých i zahraničních konferencí jako např. FinTechového Finovate v Londýně, vídeňských Pioneers či cest do Bruselu. V rámci studia pak strávila semestr na Ozyegin University v Istanbulu, také se účastnila Letních akademií Mises Institutu.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.