Nerovnost jako klíčový hybatel krize. Příklad USA

Ačkoliv americká ekonomika šlape na plné obrátky, její největší problém, jak se zdá, nevyřeší ani nejnižší míra nezaměstnanosti a patrně ani nejsilnější hospodářský růst. Pokud podrobněji prozkoumáme data, zjistíme, že za těmito pěkně vyhlížejícími čísly se ukrývá eskalující nerovnost. Ta se pak může stát jedním z klíčových prvků budoucích hospodářských a finančních krizí.

Problém americké nerovnosti prezentuje prostřednictvím vyčerpávající série grafů a čísel Urban Institute. My z nich vybíráme ty nejzajímavější.

Pro začátek dává poměrně výmluvný obrázek distribuce bohatství mezi americkými rodinami (data jsou z roku 2016). Jak uvádí server, zatímco bohatství nejbohatšího procenta (99. percentil) od roku 1963 vzrostlo sedmkrát a bohatství nejbohatších 10 % (90. percentil) pětkrát, deset procent nejchudších (10. percentil) se posunulo od nuly k čistému zadlužení v průměru o velikosti 1 000 dolarů.

Jedním z klíčových faktorů rostoucí nerovnosti v distribuci bohatství je přirozeně nerovnost v distribuci příjmů. Jak ukazuje graf, i ta v posledních letech a desetiletích eskalovala – zatímco u 10 % nejbohatších lze v čase jasně sledovat tendenci k rostoucím příjmům, u zbylých 90 % vidíme téměř stagnaci.

Kde panuje největší nerovnost příjmů? Amerika před Čínou

Americká nerovnost je přitom typická tím, že v případě bohatství a příjmů je nejvýrazněji viditelná mezi jednotlivými rasami. Na následujícím grafu lze vidět, že zatímco bohatství bílých rodin je relativně vysoké a má tendenci v čase výrazně růst, u afroamerických a hispánských rodin, které mají bohatství o poznání menší, sledujeme relativně zanedbatelný růst.

Opět lze příčiny hledat v nerovnosti rozdělování příjmů, která, jak ukazuje další graf, se mezi bílými Američany a Afroameričany významně zvyšuje s věkem.

Eskalují kryptoměny nerovnost? Distribuce bitcoinového bohatství

Následující obrázek, který se soustředí na kumulované množství výdělků, pak ukazuje americkou nerovnost nejen z pohledu rasy, ale také z pohledu pohlaví.

Nerovnost? Viňte centrální bankovnictví

To, jaké důsledky může mít záležitost rozdělování příjmů pro ekonomiku, naznačoval již sám velký John Maynard Keynes. Pokud rostoucí příjmy bohatých vrstev zvyšují jejich sklon k úsporám a snižují sklon ke spotřebě, nebude v kapitalistické ekonomice dostatečná efektivní poptávka a ekonomika bude mít tendenci dostatečně nevyužívat své kapacity a pracovat pod potenciálem. Podle Keynese tak mají bohaté kapitalistické ekonomiky od určitého momentu vývoje tendenci k chronickým hospodářským krizím.

Pokud tu ovšem existují relativně chudé vrstvy obyvatel, které sice spotřebovávat chtějí, ale nemají za co, lze spotřebitelskou poptávku nafukovat levným spotřebitelským dluhem. A jak implikuje následující graf ze serveru Real Investment Advice, nůžky mezi příjmy a spotřebou Američanů se v posledních desetiletích nápadně rozevírají, přičemž vyrovnávací položkou je pak skutečně spotřebitelský dluh.

Netřeba ovšem připomínat, že takové zadlužování, které chudé rodiny nemají jak splácet, je ve své podstatě neudržitelné. Podobně jako na finančních trzích dochází k prasknutí bublin, zde dojde k prasknutí nafouknuté keynesovské efektivní poptávky, a „kapitalistické“ ekonomice nezbude nic jiného, než se na čas zase potopit pod potenciál, a tedy do recese, která se ovšem podle Keynese má postupně stát jejím denním chlebem.

Zpět ke Kuznetsovi: Kapitalismus vs. nerovnost

Newsletter