Když příjmy rostou, tak co s volným časem


16:18 • 22. února 2019

Tagy: práce, mzda, Behaviorální ekonomie

Způsoby trávení času se u obyvatel vyspělých zemí napříč historií výrazně měnily. Lidé v současné době pracují značně méně než kdysi. A to se přitom týká jak formální placené práce, tak i různorodých forem práce v domácnosti. Tento trend byl přirozeně poháněn zejména rychle narůstající produktivitou práce a zaváděním nejrůznějších technologií.

Vyšší produktivita vyvolala růst pracovních důchodů, díky čemuž lidé mohli obětovat několik hodin placené práce a trávit tak více času mimo ni. Technologie také umožnily zjednodušit řadu činností v domácnosti a lidé tak získali pár hodin volného času navíc. Moderní formou, jak si koupit štěstí, je pak právě kupovat si volný čas formou placených pomocníků.

Jak si koupit štěstí

Jak ovšem zdůrazňuje ekonomická teorie, s růstem mezd roste také cena volného času - jeho cenou v podobě nákladů obětované příležitosti je totiž fakticky právě mzdová sazba. Jedinec, případně pár či rodina, tak musí kalkulovat, jak své omezené zdroje v podobě času rozloží mezi placenou práci, neplacenou práci v domácnosti a volnočasové aktivity.

Proto je zajímavé sledovat, jak se s výší mzdové sazby mění využití tohoto omezeného zdroje. Daniel Hamermesh a Jeff Biddle tuto otázku zkoumali na datech amerických, francouzských a německých ne-pracovníků. Vycházeli přitom z toho, že tito lidé žijí z jiných zdrojů než ze svého pracovního příjmu (např. je živí manžel či manželka). Hamermesh a Biddle závěry svého výzkumu prezentovali v článku na serveru VoxEU.org.

Na základě podrobných dotazníků, které byly fakticky "deníky", jelikož zde nepracující vyplňovali, co přesně v průběhu daného dne dělali, výzkumníci spočítali, jak se u nich mění alokace času mezi jednotlivé činnosti se změnou výše příjmu. Výsledkem toho jsou elasticity, které říkají, o kolik procent se změní množství volného času věnované dané činnosti, když příjem vzroste o procento.

Jak ukazuje obrázek, elasticity u "nízko-nákladových" volnočasových aktivit jsou u výsledků ze všech zemí záporné; s růstem příjmu tedy klesá čas věnovaný spánku a ještě výrazněji pak čas věnovaný sledování televize. Množství času strávené aktivitami, které stojí takřka stejně, by také podobně mělo reagovat na změnu příjmu, nicméně autoři to vysvětlují tím, že potřeba spánku je více biologicky určena, a je tedy snadnější provést přizpůsobení u sledování televize.

Naproti tomu, kladná příjmová elasticita byla u výsledků ze všech zemí zaznamenána u "ostatních volnočasových aktivit" (other leisure), kam autoři zahrnuli především ty položky, které vyžadují jisté finanční prostředky (například kino, koncerty či návštěva fitness). Byla tak potvrzena hypotéza autorů, že s příjmem roste množství času věnované aktivitám, které mají relativně významné náklady. Naopak v rámci zkoumaných zemí byla identifikována odlišná reakce na změnu příjmu u alokace času na domácí produkci (různé domácí práce) a osobní aktivity (hygiena, sexuální aktivity apod.).

Dobrou „noc“. V práci spí každý druhý zaměstnanec

 

RSS

Je studentkou Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a spolupracovnicí Roklen24. Má ráda knihy, němčinu a filozofii Friedricha Nietzscheho. Zajímá se o behaviorální ekonomii.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.