Skutečná válka je o hegemonii dolaru


10:06 • 14. srpna 2018

Tagy: USA, Čína, dolar

Letos v dubnu, jen pár dní po zveřejnění pololetní zprávy amerického ministerstva financí o směnných kurzech, zkritizoval prezident Trump na Twitteru devalvaci čínského jüanu. Od své prezidentské kampaně v roce 2016 se prezident Trump pustil s Čínou do dlouhodobé půtky. Tím, že upozorňuje na (podle něj) „čínskou manipulaci s měnou“, doufá, že donutí Peking ke snížení obrovského obchodního přebytku, který představuje téměř polovinu celkového amerického obchodního schodku ve výši zhruba 500 miliard dolarů.

Podíváme-li se na směnný kurz CNY, nezdá se, že by byl podhodnocený. Pomocí indexu REER společnosti JPMorgan, který počítá i s relativní inflací mezi obchodními partnery, vidíme, že jüan se od roku 2010 zhodnotil více než jakákoli jiná hlavní měna. Za tuto dobu vzrostl CNY o více než 25 %, ve srovnání s 10% růstem USD. Naproti tomu britská libra spadla za toto období o 1 %, euro o 13 % a japonský jen o 25 %.

V roce 2017 po zpomalení čínské ekonomiky na úroveň, která by obvykle představovala silný impuls pro devalvaci, vzrostl jüan proti USD o téměř 7 %. Vzrostl i referenční košík CFETS (ve kterém USD představuje 22,4 % celkové váhy).

Další možnost jak zhodnotit nacenění měny je spolehnout se na paritu kupní síly. Jak naznačila zpráva externího sektoru Mezinárodního měnového fondu z července 2017, směnný kurz jüanu je v podstatě v souladu s fundamentálními ukazateli země, zatímco americký dolar je podhodnocen o 10 – 20 %.

Od prudké devalvace v roce 2015 se však Čína (nutno říci úspěšně) snaží stabilizovat kurz a splnit své makroekonomické a finanční cíle, což je stát se z ekonomiky založené na exportu ekonomikou spotřební a dostat CNY na mezinárodní úroveň.

Nedávné výzvy Spojených států, aby se struktura čínské ekonomiky změnila, jen prokazují neznalost Washingtonu. V Číně klesl podíl investic jako procento HDP ze 47 % v roce 2013 na 43 % na konci roku 2017, zatímco spotřeba vzrostla z 36 % na 39 %. Pokud bude Čína následovat vývoj většiny rozvíjejících se zemí, můžeme z dlouhodobého hlediska očekávat, že podíl investic a spotřeby se dostane na 35 % a 50 %.

Nevyhnutelná de-dolarizace

Obchodní válka vedená Spojenými státy je v podstatě měnovou válkou zacílenou na udržení dolarové hegemonie v mezinárodním měnovém systému. Představa, že by se Čína mohla rozhodnout prudce devalvovat svou měnu jako odvetu za americká protekcionistická opatření, je jasná dezinterpretace strategie Pekingu.

Na měnovém trhu v tuto chvíli zmírňující opatření Číny tlačí relativní sazby níž a zvyšují tlak na kurz CNYUSD. Čína nedevalvuje; Peking si uvědomuje, že devalvace by měla mnohem negativnější dopad na Čínu samotnou než na USA.

V posledních letech vedla monetární stabilita k makroekonomické stabilitě. Pokud se toto spojení přeruší, mohlo by dojít k destabilizaci finančních trhů a k měnovému chaosu, jako se to stalo v roce 2015.

Dalekosáhlé následky

To by také znamenalo konec liberalizace jüanu, díky které se jüan v roce 2016 dostal do zvláštních práv čerpání Mezinárodního měnového fondu a která vedla k prvním transakcím na trhu ropných futures počátkem tohoto roku denominovaných v jüanu. Tento poslední malý krok může mít z krátkodobého hlediska jen malý dopad, avšak mohl by kompletně změnit dlouhodobou strukturu na ropném trhu, pokud Čína dokáže snížit kapitálové kontroly a její obchodní partneři budou souhlasit s platbami za ropu v jüanu (což už začíná platit pro Rusko a Irán).

Ačkoli proces internacionalizace stále ještě probíhá a bude trvat ještě přinejmenším deset let, jüan pomalu získává status mezinárodní rezervní měny. Pokud jde o budoucnost tohoto procesu, navrhujeme zaměřit se na Afriku, kde by se používání CNY mohlo v následujících letech skutečně rozšířit. Některé země východní a jižní Afriky už nyní preferují díky rostoucímu obchodnímu vlivu Číny transakce v jüanu. To vysvětluje nedávný nárůst swapových dohod mezi Lidovou bankou Číny a Centrální bankou Nigérie.

Jak jsme se zde pokusili naznačit, skutečná diskuse v pozadí probíhající obchodní války se ve skutečnosti týká de-dolarizace mezinárodního měnového systému a diverzifikaci rezervních měn.

Autorem je Christopher Dembik, vedoucí oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank v Paříži.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.

RSS

Christopher Dembik je vedoucím oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank v Paříži. Členem týmu Saxo Bank se stal v roce 2014 a vedoucím makroekonomické strategie je od roku 2016. Zaměřuje se na analýzu monetární politiky a globální makroekonomický vývoj ovlivněný fundamentálními ukazateli, náladou trhu a technickou analýzou.

V roce 2015 získal cenu Thomson Reuters StarMine pro nejlepší makroekonomické předpovědi ve Francii. Pro Saxo Bank tvoří Dembik měsíční Makroekonomické vyhlídky, které se zaměřují na monetární politiku, a pravidelně vydává své analýzy francouzské a polské ekonomiky. Často je citován v mezinárodních zpravodajských médiích, jako jsou např. Bloomberg, TF1 a Newsweek.

Dembik dříve pracoval jako analytik francouzského velvyslanectví v Tel Avivu a během studií na Ekonomickém ústavu Polské akademie věd napsal práci na téma budoucnosti eurozóny.

Christopher Dembik vystudoval fakultu mezinárodních studií na Sciences Po Paris. Jeho rodným jazykem je francouzština, ale mluví také dobře anglicky a španělsky a domluví se trochu hebrejsky.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.