Neopakujte staré chyby aneb Proč (ne)investovat do indických akcií


10:06 • 11. června 2019

Tagy: Indie, rozvojové trhy, Akcie, investice, ČR, Rusko, Čína, burza, Vltava Fund

Minulý týden jsem měl opět možnost strávit několik dní v Curychu na akci zvané The Zurich Project. Každoročně se zde setkávají profesionální akcioví investoři z celého světa. Letos nás bylo 55 z 16 zemí. Podobných akcí se zúčastňuji už mnoho let a je vždy zajímavé sledovat, jak se v průběhu času mění aktuální a populární investiční témata.

Hlavním tématem letošního setkání byla Indie. O indických akciích se debatuje často. Je to přece jen velká země s rychle rostoucí ekonomikou, letos se však o nich mluvilo mnohem více než kdy jindy předtím. Indický trh neznám natolik dobře, abych o něm mohl kvalifikovaně hovořit, ale dvě věci mě brzdí sdílet nadšení některých investorů. Zaprvé, většina hlavních indických akcií vypadá na první pohled dost draho a zadruhé, jakmile se někde objeví optimistický konsenzus v takové míře, v jaké se jeví dnes u indických akcií, většinou je více než dost zohledněn v cenách akcií.

Emerging markets (rozvíjející se trhy), mezi něž patří i indický trh, jsou obecně velmi často ve vleku nálad investorů. Proto mnohem více než rozvinuté trhy mezi jednotlivými cykly často upadají na dlouhou dobu v zapomnění. Na rozvíjejících se trzích jsem začal investovat v roce 1993 a tuto zpětnou vazbu jsem měl možnost poznat opakovaně v různých částech světa. Uvedu tři příklady – český, ruský a čínský (zažil jsem jich daleko více - například Mexiko, jihovýchodní Asii, Jižní Afriku, opakovaně Argentinu, atd. - a přinášely podobná ponaučení).

V roce 1993 jsem vlastnil Atlantik finanční trhy a má profese byla makléř. Český trh byl tenkrát čerstvě narozeným rozvíjejícím se trhem a vlastně i jediným trhem ve východní Evropě. Na nějaký čas jsme se proto stali miláčkem zahraničních investorů. V Atlantiku jsme obsluhovali značnou část v Česku investujících zahraničních institucionálních investorů z anglosaských a německy mluvících zemí a měli jsme tak možnost z první ruky sledovat dění na českém trhu a toky peněz na něm. Zahraniční investoři se předháněli v nákupech českých akcií, jejich ceny závratně rostly a objemy obchodů byly hodně vysoké.

V tom okamžiku (na jaře 1994) začal americký Fed nečekaně a rychle zvyšovat sazby, investoři se stáhli a český trh doslova přes noc totálně umřel. Kdo to tenkrát nezažil na vlastní kůži, těžko uvěří. Jeden den jsme nestačili ani dost rychle zvedat telefony a uspokojovat objednávky zahraničních investorů a druhý den bylo úplně mrtvo. Nikdo nevolal, nikdo nic nechtěl dělat, český trh najednou nikoho nezajímal a dodnes na to jen vzpomínáme.

Něco podobného se událo o pár let později na ruském trhu. Investoři ho objevili na sklonku roku 1996 a v následujícím roce prožily ruské akcie gigantický boom tažený vlnou zájmu zahraničních investorů. Kdo neměl v roce 1997 portfolio plné ruských akcií, byl považován za podivína. Jak víme, tak v roce 1998 Rusko defaultovalo, akciový trh zkolaboval a především po něm celou řadu let poté neštěkl ani pes. Investoři se začali vracet do Ruska až někdy v letech 2004-2006, když začala výrazně růst cena ropy.

Velice podobný průběh měla i bublina na čínském trhu. Před patnácti lety se začínalo mluvit o nástupu Číny jako ekonomické velmoci a automaticky se předpokládalo, že se to projeví i na velkém růstu čínských akcií. Investoři se předháněli v nákupech čínských akcií a ten, kdo stál bokem, byl stejně jako v dříve v Rusku nebo předtím v Česku považován za outsidera. Investorům dokonce ani nevadilo, že investují do akcií v komunisty řízeném státě. Nakonec je čekalo zklamání a deziluze do velké míry zaviněná i neuvěřitelnou mírou podvodů mezi čínskými firmami. Mimochodem, kdysi mi jeden australský investor vysvětloval, že podle jejich analýz asi 40 % společností, jejichž akcie se obchodují na čínské burze, vůbec neexistuje. Někdejší popularita čínských akcií je dávno pryč a nezdá se, že by se měla brzy vrátit.

Patnáct let staré argumenty proč investovat v Číně, jsou velmi podobné těm dnešním týkajícím se Indie - velký ekonomický růst, dlouhá „runway for growth“ jednotlivých firem a také názor, že je skoro jedno, kolik se za akcie platí. Nevím, jestli v těchto úvahách nedělají investoři stejnou chybu jako mnohokrát v minulosti u jiných rozvíjejících se trhů. Navíc stejně jako v Číně přehlížejí investoři v Indii obrovské riziko corporate governance. Dokonce i samotní mí indičtí kamarádi-investoři připouštějí, že jakmile se člověk vydá mimo hlavní indické akcie (které jsou obecně velmi drahé), pak se ocitá v corporate governance džungli. A jedním dechem dodávají, že aby se v tom člověk dokázal jakž takž orientovat, musí v Indii žít a rozumět místnímu jazyku.

Toto je obecně další problém rozvíjejících se trhů - zahraniční investor je vždy ve velké nevýhodě. Na rozvinutých trzích je tato nevýhoda mnohem menší a často v podstatě zanedbatelná. Pro nás osobně je to hlavní důvod, proč se rozvíjejícím se trhům spíše vyhýbáme a investujeme do nich jen velice zřídka a spíš v situacích, kdy jsou v zapomnění až v nemilosti. Tato období přinášejí nízké ceny, zpravidla i podhodnocenou místní měnu (další podstatný problém na rozvíjejících se trzích) a atraktivní investiční příležitosti. Obávám se, že indický akciový trh je momentálně od tohoto stavu hodně daleko.

Investujte opatrně!

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.

RSS

Dan vystudoval VUT Brno. V letech 1993-1998 byl ředitelem společnosti Atlantik finanční trhy, a.s., člena Burzy cenných papírů Praha, kterou založil. Pracoval pro zahraniční institucionální investory. V letech 1999-2004 byl ředitelem ABN AMRO Asset Management (Czech), a.s. a podílel se na akvizicích tří českých penzijních fondů. V roce 2004 založil investiční fond Vltava Fund SICAV, jehož je dodnes directorem. Vltava Fund je hodnotově orientovaný, v souladu s fundamentální analýzou spravovaný, investiční fond kvalifikovaných investorů. Daniel Gladiš je autorem knih „Naučte se investovat“ a „Akciové investice“.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.