Roklen indikátor: Pokračující expanze i první náznaky zpomalení

Česká ekonomika pokračuje v rychlém růstu. Roklen indikátor však ukazuje první signály možného zpomalení. Především předstihové ukazatele z oblasti průmyslu se dostávají na hranu prvního kvadrantu, což značí opuštění fáze expanze směrem ke zpomalení. Spotřeba, HDP a investice jsou naopak stále „utopené“ hluboko ve fázi expanze.

Pravděpodobně nejzásadnější současnou překážkou růstu české ekonomiky je nedostatečná nabídka na trhu práce, kde napjatá situace nepolevila ani v říjnu. Říjnový podíl nezaměstnaných osob, zveřejněný v listopadu Ministerstvem práce a sociálních věcí, klesl na 3,6 procenta, podle Eurostatu pak česká ekonomika i nadále vykazuje nejnižší míru nezaměstnanosti v EU. I přes trvající nedostatek pracovních sil však HDP podle předběžného odhadu za třetí čtvrtletí dosáhlo 5procentního meziročního růstu. Na zpřesněný odhad HDP a především na dynamiku jednotlivých položek si ale musíme počkat na začátek prosince (pátek 1.12.).

Možné riziko pro českou ekonomiku představuje i nejisté povolební politické prostředí. Případná neschopnost sestavit vládu s dostatečnou podporou poslanecké sněmovny může zkomplikovat schvalování rozpočtu na příští rok, což by vedlo (alespoň dočasně) ke zvýšení nejistoty v ekonomice.

Naopak pozitivně lze vnímat normalizaci měnové politiky. ČNB pokračuje ve snaze (pasivní i aktivní) směřující k utažení měnových podmínek. Od opuštění kurzového závazku koruna posílila k euru o více než 5 procent, k čemuž přispělo i opakované zvyšování úrokových sazeb centrální bankou. Z výroků členů bankovní rady navíc vyplývá, že nelze zcela vyloučit třetí navyšování sazeb, a to na letošní posledním zasedáním bankovní rady ve čtvrtek 21. prosince. Trh však (zatím) očekává další zvýšení úrokových sazeb až během příštího roku.

Na utahování měnových podmínek pomocí zvyšování úrokových sazeb a očekávání menších zisků z dalšího posilování koruny reagují růstem i tržní úrokové sazby. Tento týden se 12M PRIBOR přiblížil hranici jednoho procenta, a výnos desetiletých státních dluhopisů pak atakoval dvouprocentní hranici.

První varovný signál o dalším ekonomickém vývoji ukazují data o průmyslové výrobě, podnikatelské důvěře a o nových zakázkách. Zatímco spotřebitelská důvěra se vrátila k velmi pozitivním hodnotám, důvěra v podnikatelském sektoru klesla. Největší meziměsíční ztráta důvěry je patrná v průmyslovém odvětví. Tato data, především pak konjukturální průzkumy, je však nutné interpretovat opatrně. Konjukturální průzkumy jsou považovány za tzv. „měkká data“, která nemusí být dostatečně informativní.

Celkový obraz české ekonomiky – tak, jak je zachycen Roklen indikátorem – je pozitivní. Drtivá většina sledovaných ukazatelů se nachází ve fázi expanze a pouze podnikatelská důvěra se dostala do sektoru „zpomalení“.  Při vyvozování silných závěrů je potřeba mít na mysli dva nedostatky použitých dat. Většina dat je zveřejněná se značným zpožděním, a tedy nezachycují okamžitou ekonomickou situaci. Předstihové ukazatele, které se naopak snaží zachytit okamžité ekonomické podmínky, jsou často méně informativní a důvěryhodné než “tvrdá data”. Po přihlédnutí k těmto omezením se zdá, že nezbývá nic jiného než počkat na další, zejména přesnější data. Na druhou stranu by ale bylo pošetilé ignorovat varovné signály, které přicházejí především ze sektoru průmyslu.